O ČISTOTĚ A KRÁSE

Toto je úvaha, kterou uzavírá Karel Čapek jedno ze svých posledních literárních děl "Život a dílo skladatele Foltýna".

Co je mocí umění? Čistota, krása, osobitost a profesionalita dokonalého projevu. Sdělný a nadčasový obsah, vyjádřený přesvědčivou formou. Vše by mělo být dotažené a dokonalé. Jakékoliv nedodělávky, třeba i ponechané a obhajované jako záměrné, prozrazují více či méně neumětelství, diletantství nebo i paranoiu osobnosti tvůrce. Nejistoty u výtvarného díla (ale platí to o umění všeobecně) v námětu, motivu, kompozici formy, tvaru, stylizaci, v kresbě, barvě a celkově v ideovém obsahu srážejí hodnotu díla. Vážnější nedostatky zařazují takové umění do kategorie podřadnosti a diletantismu. Vytvořit umělecké dílo je skutečně náročná věc i pro talentovaného. Je to tvorba ze sebe, ale s cílem odpoutat dílo od sebe, očistit od svého subjektu a objektivizovat je. Člověk je plný různých sklonů a umělecká tvorba je očistným procesem zušlechtění sebe sama, s potlačením vlastních poklesků. Umělec tak vytváří nový tvar, jenž nese jeho subjektivní znaky, které však přenáší do objektivnější roviny. Ostraňováním nečistot v harmonické obsahové skladbě dosahuje výrazu krásna. To je jeho posláním, vytvářet krásu, posilující a povznášející duši člověka. Vše je zde také obsaženo, ale již víceméně skrytě. Vystupuje zde snaha o dosažení nového, samostatně existujícího živého obsahu díla. Čím je tvůrce duchem bohatější, pozitivně, ale i negativně, a čím harmoničtější a dokonalejší obsahové roviny dosahuje, tím závažnější a působivější dílo tvoří. Převažují zde konstruktivní energie nad destruktivními.

Dokonalý umělecký portrét

(Leonardo da Vinci, Mona Lisa zvaná Gioconda, 1503).

Dokonalý umělecký portrét

(Petr Jan Brandl, patrně podobizna J.S.Bacha, kolem r.1730).

Dokonalý stylizovaný umělecký portrét

(Jan Zrzavý, Sedící dívka, 1945).

Mistrovský figurální obraz

(Rembrandt van Rijn, Noční hlídka, 1642).

Zahledění se do vlastních představ svého subjektu, bez snahy o všestrannou dokonalost a širší objektivizaci díla.

Picasso: "jako dítě jsem chtěl malovat jako dospělý a jako dospělý jako dítě"

(Pablo Picasso, Slečny z Avignonu, 1907).

-