-

Nová báseň

-

A zase

o čem ta

zdá se,

co pošeptá.

-

Ráz o kráse,

co odkvétá

v sráz hráze.

-

Jas v ohlase,

co oplétá

slast fráze.

-

Kaz pozná se,

prokletá

past ve snaze.

-

Hlasem já jsem,

pokleká

zase rázem.

-

Pohled

-

Pozvednout se

v prosbě

po svém

dle not.

-

Poslechnout

hlasu

pro vzdech

pout

a času.

-

Pohlédnout 

okem

v dohled

oknem

do temnot.

-

-

Lež

-

Vyvstala pravda nahá

i snaha práv ta z mála.

-

Soutěž nazvou, jak lhala,

jež v tlak svou otěž vzdala.

-

Akademická

-

Jaká nicka, řádem lidská,

základ získá, snad den zblízka.

-

V pojem tak i poetická,

zdrojem a znaky etická.

-

Zásad, kde zní identická

a není akademická.

-

Co tě rmoutí

-

To své proti proudu lodí plouti,

co osten hrotí i vodu vzdouti.

-

Co tě nutí

-

To své pnutí vzdoru obeplutí,

prosté hnutí sporu, v době suti.

-

Snivá

-

Zachytit prostou živou vodu

v proudu, tu v prostoru hrou kódu

a chtít svou spoustou čtivou ódu.

-

Vyslyšet prosbu sklonů tónu

i tiše dozvuk sponů k tomu.

-

Nasytit bytí z plodů zrodu,

na síti zníti v módu krytím.

-

-

Z roční točny

-

V obličeji obyčejný,

oči stočí, co s čím sloučí.

-

V ústech úspěch,

pro vzdech o snech.

-

V pádech nádech,

v činech v číslech.

-

V obyčeji obklíčený,

z roční točny i obkročný.

-

Ranní ptáče

-

Venku hustá mlha,

také pustá v hlavě.

K vzteku ústa zvrhlá,

znakem vrůstá hlavně.

-

A již tam i řídne,

vnitřní však ta stále.

Platíš sám si břímě,

jitřní pták nadále.

-

Nové věci

-

Zrodí sen

proti těm

s tváří v kleci.

-

Hrotí vjem

krok v jistém

jak zřít v lekci.

-

V roli změn

soudí jen

tak žít přeci.

-

Nové věci

snové čisté

pokrok po předcích.

-

Prachmizerní

-

Prach není mizerný,

vždyť jsme celí z něho.

-

V strach i smělí něhou,

při svém znění z herny.

-

-

Ctnosti a zlosti

-

Jen se něco stane ctností

a již je to minulostí.

-

Jen se něco stane v zlosti,

vrátíš se do přítomnosti.

-

Ctnosti se však stále nosí,

o zlosti dále neprosí.

-

O sen

-

Prohlédnout vlastní mlhou 

pole hodnot

a rozjasnit hrou podle not.

-

Poslechnout změn i odmítnout je

pro hrot

a rozbásnit se po svém z pout.

-

Novou

-

A kam že to,

sám jen tou svou snovou

cestou,

veden touto přesto,

kde den touhou, z toho

v gesto.

-

Nápad

-

Základ tvoří nápad dle zásad,

kde "masa" moří sen v pád.

-

Nedbat rad, jež má jiný rád,

hledat lež a stinných změn krás.

-

Jak draze zřen, tak zvedat hlas,

zařazen jen, zde své dát v jas.

-

Drby

-

Kdo na tom všem v spor co vidí,

pro atom v něm prostor viní.

-

Se zkratkou to takto sdílí,

kde je látkou, tou zde sílí.

-

Drby, pří tak ale svrbí,

příkladem pak trpí hrdý.

-

Na vlnách

-

Na vlnách snaha, plná děje,

drahá ta se zdráhá a chvěje.

-

V bavlnách blaha sílí, pěje,

jak však svá sdílí, planá že je.

-

Vlna pak splavná, dále spěje,

píli dá vale či jí přeje.

-

-

Věci po předcích

-

Vědci s touhou,

smlouvou novou,

zmohou přeci

mnoho věcí.

-

Kde i děsí 

žerty s čerty,

hrej si, že jsi

pouhou snovou.

-

31.1.26

-

Vítr zem zase utišil

a mráz jen slabě pod nulou.

-

Den ode dne své uspíší,

náraz změn i náběh v průlom.

-

Vítězem s časem na trase,

hlas dohledné době krátce.

-

Leden se vzdává v koncích chvil,

vzhledem k moci i práva sil.

-

Sněhu málo v chloubě zimy,

vzdechům přálo k zlobě z viny.

-

-

Obličej

-

Obličej obyčejně o ničem,

sklíčen však v něčem i o věčném.

-

Svlečen tak, odlíčen znak k věcem,

modlí se, ne v pohodlí bez cen.

-

Stáří

-

Ve stáří psát o lásce,

ale proč ne, obrazce.

-

Obracet se k otázce,

tváří snad jen v odvaze.

-

Sen již v točně obrácen,

zájem spíš tu s obvazem.

-

Stáří výztuž, své ty vzmuž,

k záři v masce, s léty už.

-

O překot

-

Myšlenka jedna za druhou,

o překot, v pachuť i vzpruhou.

-

Když leká ze dna, práh si suď,

spíš čeká bědná, jsi a buď.

-

Prostě chod, převod pod až nad,

milenka z not, zvaž poklad rad.

-

Obnova

-

Obnova smlouvá rovná slova.

Přidá i střídá křivá znova.

Osnovat nová, zřít ta živá.

Tak jak tak skrovná, křivda snová.

Maják však vídá přitažlivá.

-

Echo

-

Volal vokál do skal v dál...

...co dal...co vzal...dostal...vzdal...

-

Dozní v tichu odraz vzniku,

souzní obraz, díků, vzlyků.

-

Vokál volal zas do skal...

...co hrál...v co zrál...čas odvál...

-

Dozní v tichu odraz vzniku,

pozdní odkaz, příchuť hříchů.

-

Ozval se i ohlas v jas...

...poznal propast...tou snáz krás...

-

-

Ten sen

-

Sní světlo, s ním z vin i stín,

z příčin se střetlo v čin.

-

Přilétlo, v při své spletlo,

prý zničí střet, pomstí.

-

Kam jen vidí tmou, zve tou,

klam sen řídí, hostí.

-

Ozve se i prosté v něm,

s poklesem mostem změn.

-

Leden

-

Mrazem, sněhem, s ledem,

zrazen spěchem, sveden

i v jeden den.

-

Sněží a hned taje,

stěží takhle zájem 

svěží.

-

Sníh s děštěm a zas mráz,

z nich zde řešen náraz

v nás.

-

Až

-

Zasnění v tvář zkrásnění,

snář znění pro básnění.

-

Zná své zření, zase i všední,

ve dni bdění po ztracení.

-

Zimní ptáci

-

Kosi v zimě na jabloni,

zobou z jablek, jako vloni.

-

V nouzi však tu dravec zrádně,

stratég s hrozbou bídně na ně.

-

Poštolka to, prohání je,

tak věc pták svou prozradí jen.

-

Otlouká se, sílu ztrácí,

k cílům činů oblouk vrací.

-

-

V obrátkách

-

Milé i nemilé chvíle,

v soutěživé síle hasnou,

dříve tak svou jasnozřivé.

-

Když kulminují, obrací,

půl minulých tříšť v ostatcích,

tlak tu již blíž, jak oplácí.

-

Kavčí hry

-

V hejnech tu kavky vzlétají,

krouží a zase sedají,

stejné dávky množí, zdá se.

-

K rozhledu tak, k odpočinku,

v rozletu pták rozpon cviků.

-

Odlétají k hrátkám jinam,

to své tají, zkrátka význam.

-

Přání

-

V jakosti si hostit, co ctít,

takto prostí své i prostřít.

-

K žádosti těch okolností,

marností spěch, nadto prozřít.

-

S radostí zve odklon k ctnosti,

dát vše z rad, dbát sil předností.

-

-

Z pří jsi

-

Z těch vše se křísí

i s nimi mísí.

-

Vzdech zní obrysy,

s rysy čí viny,

tře své s odpisy.

-

Nádech zví vizi,

odmyslí činy

v pádech, kde ty jsi.

-

Vánoční

-

Studený vítr vane,

sem tam sněhovou vločku 

smetá, vytrvá, vládne.

-

Tu denní ve spěch pouhou,

jež si létá též svou hrou.

-

Mrazivý den v otočku,

tak kazivý zřen touhou.

-

Tajenka

-

Co by sis přál dostat?

Já, jen tak ostat rád.

-

I s dopisy se hřát,

viz tajenka ze zrad.

-

Stafáž

-

Kam máš z úst namířeno,

v blamáž na usmířenou?

-

Pád s tebou,

nebo nápad

pod či snad nad

proud vnad?

-

Já jen v prostor stavím stráž,

nájem s prosbou, jak vím dráž.

-

-

Co když

-

Spíše již jen sen bdíš,

i když si vyhlížíš den blíž.

-

C když jsi v něm nejvýš

slyšen, ve svém ztišen, kde víš.

-

Hrát si

-

Psát ze sebe i z rad,

byť snad nerad ze ztrát.

-

Přát si z nebe nápad,

vždyť v klad i sveden pád.

-

Hrát svým v řádcích nálad

a dát je v jeden řád.

-

K notě

-

Jistota v nejistotě věčné,

zdáním nej v galaxii mléčné.

S ní nota zní, tak dráha v místě,

zvaním dál, jak svým drahá čistě.

-

Zase bílý list

-

Co z něj vyčíst a hníst,

v model básnivých míst.

-

Pro děj snad i živých

zas, ne však lživých krás.

-

Číst si chvíli v píli,

co zdá se být milým.

-

Kde sen znak sdílí ráz

i podél čísi hlas.

-