-
Poezie
-
Kniha přání a stížností.
Co ta jistě dále hostí?
Radostí či zlostí žije,
tíha ale prosí stále,
city nosí a pocity,
do dálek, výšek
hledí, zří šedí,
co příště je i
s výpovědí.
Tiše spíše
se postí
a řadí
čí je.
-
Tíseň
-
Coti tak zdá se?
Protiklad v čase,
s kazem na kráse,
vzkazem žádá své,
hrotí znak draze.
Ptá se ve snaze
i po odvaze,
zadá fáze
zrádce.
-
Mysli si čím jsi,
vyčisti rysy
i obrysy
v krizi,
obrácen
písní v tísni.
-
Rozchod
-
Řeč čilá to v plen vratká,
řešila jen pozlátka.
Obrátka, co ze zlata,
přesila změn vratká.
-
Partneři se tak svěří,
své však střeží v zátěži.
Páteří práh naměří,
jak vztah běží v zádveří.
-
Akrobatická
-
Takto hra lidská,
řečnicko-taktická
faktografická,
nadto epická
pantomimická.
-
Zato ta etická,
řeší svou zblízka
lež, jež se blýská.
Vzato tak křehčí
anatomická.
-
Touhou tvoříme
-
Tou k potřebě hovoříme,
co pokoříme pro sebe.
-
Stále však se rozhlížíme,
málem tlak zřen rozlišíme,
mnoho z toho v prosbě své.
-