-
Dvoje
-
Nejkrásnější je to,
co je nejvlastnější.
-
Vnitřní svoje, dojem hezčí
jitří, vnější větou zlehčí
to, co do souboje zvenčí.
-
Ve vznětu touhou oboje,
ke vzletu hrou tou pro zdroje
tmou jasnější.
-
To dvoje, vjem nitrem veden
vně a jen s filtrem změn zve den.
-
Letní
-
Obloha blankytně světlomodrá
od boha, se skvělou září tou hra.
-
Slunce v její půlce v ráži vůdce,
naskytne klam a stráží své prudce.
-
Paprsky z dáli, hřejí až pálí,
avšak brzký atak přejí náhlý.
-
S nocí bouře letí k dohře mocí,
ve změti třeští vichrem v dešti.
-
Ráno pak tichem zváno v den skvoucí,
chladno změn, s pomocí strůjce věští.
-