-
Skloňování
(1. - 7. pád)
-
Kdo, co je pouto?
Touha bez koho,
čeho, jen prohra
toho svého, lest
pouhá snového.
-
Ke komu domů,
k čemu sen, k tomu
jen svému stromu?
-
Koho, co dojme,
touho vzbuď to mé
a suď i pojmem.
-
O kom, o čem, s kým,
s čím vším hrou o tom?
Se svou dobou tou.
-
Zrak
-
Jak však své oči stočí,
tak i zlato se mění tlaky
a ztrátou nato skončí
v zapomnění.
-
Takto vidí obrazce,
z proměn vzato k otázce.
Za to sklidí v nadsázce,
odměn snad či poradce.
-