-
Tam, kde oheň zapaluje svíčky,
kde z temnot světlo povstává.
Tam, kde končí i všechny hříčky
a ve své radosti se rozdává.
-
Tam já našel spočinutí těla
a procitnutí v duši.
-
I přicházeli lidé zde,
neboť světlo lákalo je.
Z jedněch úst i povzdech,
co, že to dává pokoje.
-
Tolika proher a zklamání,
také hrozeb varovných.
Přece je tu něco k mání,
myšlenek čistých, rovných.
-
Z nejistoty stálých obav,
povstal tu klid a mír.
Shromáždil se četný dav,
prohlédnout si nových mír.
-
Tam, kde oheň zapaluje svíčky,
světlo z temnot povstává.
A děti tu s červenými líčky,
kde kdo v smíru postává.
-
Spočinutí těla, procitnutí v duši,
návrat ku pokoji.
I nejedno to srdce buší,
koho v radost uspokojí?
-
-