Křeče / Noc

-

Křeče

-

Když něčí řeči křeče předčí,

řeší si péči v nebezpečí.

Ve zteči mělčí chvalořečí,

ti zvenčí svědčí sebe léčí.

-

Zlehčí věci i v něčem zvětší,

svlečen v kleče se měkčí zmenší.

Křehčí v řečech již málo hřeší,

v něčem léčen či přesvědčen.

-

Noc

-

V zámku se ozvaly klíče,

byl tiše spíše, blíže

k vánku do dáli.

Zdály se či nezdály,

lhaly, nelhaly a ví, že

zamknul?

-

Nechal klíče v zámku,

pro klid svého spánku

či to spěchal odbýt?

Sklíčen tak ze zlého.

-

Čekal dál,

zdali sen se mu jen zdál

a v tmu zas vyleká

i na to, má-li zato,

co, anebo kdo je to,

na jeho hlas.

-

Chvíle tlak ten snese,

spánek v nás však zve své.

Něhou jako vánek,

milé ví i těká.

-

-