-
V říši změn
-
Píši pro sebe i do nebe
a oddáš-li se, také tobě,
který znakem krášlí v sobě
to, co povznáší.
-
Píši příběh i o zdech v lidech,
o tíži zemské, jež vše sníží,
směry v prohry, v pouhý povzdech,
nejen steskem,
-
kde též zve hezké.
-
V říši, v níž se hlučné ztiší
básní, ve společné radosti
stručně, v horečné žádosti,
jíž se zasní ten,
jenž vjem vlastní.
-
Básně číst
-
Nevím, nejsem si ničím jist
číst list,
svým lesem s jehličím.
-
Cizí líčí vlastní pasti,
vizí vzpříčí básní části.
-
Duší zruší, co tvé slouží,
odtuší to ploutve v louži.
-
Slevím v přízni, zpřísním tísní,
tím, čím básně vyzní jasně.
-