Pro milou/V sebeklamu/Naše řeč../Tam, ve lsti šumu

-

Pro milou

-

Opozdilou cestou, co zbylo

z toho sněného mýtu přesto,

v sítu času mírou zpětnou,

tvou dobou, z jasu směnného?

-

Dotek změn i to, co se skrylo

jen v koutek, s touhou vzletnou,

silou snění ve znění dohrou,

s tou svou zbylou, jako jmění.

---------------------------------

V sebeklamu

-

Zdárně nikdo neunikne,

v boji svém sám proti sobě.

-

Může se strojit,

s kýmkoli spojit

či láskou hojit,

tvořit a měnit,

bořit i členit,

avšak marně.

-

Bez výztuže svým se volí

a maskou tou klam vynikne,

jak se v kroji kroutí zlobě.

-----------------------------

Naše řeč, mysl, city

-

Naše řeč

-

Mluvíme v úrovni slovní,

kde den po dni

se rovná pod ni.

-

Mysl

-

Myslíme, ne však si rovní,

jeden v ohni

či zrovna vodní.

-

City

-

Cítíme, jak jsme i hodní,

sen změn o ní,

skrovná se hodí.

---------------------------

Tam, ve lsti šumu

-

Co ti víří hlavou právě,

v mysli tlakem, věstí správně?

Kam to míří svými čísly,

v umu jakém jsi závislý?

-

Síto třídí, vstřícné čistí,

své si řídí, strunu jistí.

Více ne ve chvíli dané,

tvé i sílí, při tom zvané.

-