Ach ta... / Pravda a cena

-

Ach ta...

-

Těžké napsat slova křehká,

a s nimi se i osmělit.

Dát jim zpěvu, byť ne v písni,

tichou mluvou básní sdělit.

-

Nechat zaznít, jen tak zlehka,

k jejich jmění být však přísný.

Jako nádech a pak výdech,

směnou vzduchu ve svých zdech.

-

Jak jen vybrat slova česká,

vložit duši a hold jim vzdát.

Do souznění přidat lpění,

by se mohla vším tím stát.

-

Byť tak zvaně, jako směska,

psaná s citem v rozechvění,

byla snad i něčím hezká,

z temné noci rozedněním.

-

Pravda a cena

-

Každý má svou vlastní pravdu,

malou, větší, ještě větší.

Mýlí se však pro tu vadu,

pokud jiného tak svědčí.

-

Každý má svou vlastní cenu,

malou, větší, ještě větší.

Takto i pak drahou měnu,

jíž prohrává, nebo předčí.

-