Kostrbatá / Tanec života / spící

-

Kostrbatá

-

Řád a plynulé verše psát,

smýkán, strkán do všech stran,

člověk tak, jako akrobat,

zraňován vším ostřím hran.

-

Takto voda v řece teče,

vine se a naráží,

ohýbá, snáz neuteče,

překážky jí na stráži.

-

Vítr vane, fučí, bije,

pohladí i osvěží.

Slunce svítí, prší, lije,

hřeje, pálí, také sněží.

-

Kostrbatý celý život,

proměnou se sklonem daným.

Ten pak ústí ve svůj vývod,

vzdorem překážkám zrádným.

-

Tanec života

-

Vpravo, vlevo, vpřed i vzad,

kolem osy se točí.

Vzhůru, dolů někdy pád,

bičem, jak práská kočí.

-

Hledá si směr úniku,

změnou rytmu tance,

tlumením role křiku,

s obratem na stránce.

-

Tanec hry a pokoje,

cíl ideálů zření.

Uchopit se ve stoje,

dát pocítit své znění.

-

Spící

-

S úsměvem v líci,

o čem tak snící,

o kompak zdá si,

s výrazem krásy?

-

Pozměněn výraz,

a nový pak zas,

jak se jen mění,

dějem i snění.

-

K ránu tvář v líci,

spíše již bdící,

mrzutá citem,

v programu žitém.

-