Vše od hvězd / Upír / Pošta

-

Vše od hvězd

-

Slova hezká,

ano, proč ne,

ale co,

za nimi tleská?

No co,

život tvůj,

stůj co stůj,

v roli otočné.

-

Skrývá se,

otevírá,

jaká i víra,

zní po hlase.

-

O kráse,

ale kde ta,

zakletá,

jen zdá se?

-

Zdá i nezdá,

mění barvy,

jako hvězda,

jejíž dary ví...

-

Upír - aneb nejen sladce

-

O tom, jak z krve dárce,

upíří se stal zrádce.

-

Piješ mi krev,

zaúpěl hněv!

-

Byla tou zvanou, co laská,

spíše jen hrou, slibovanou.

-

Jako oheň, jenž se vzňal,

avšak prudký vítr vál.

-

Sfoukl ji v chlad a popel,

písní vzor pěvec dopěl.

-

Krvavá to byla láska,

když pouta její praskla.

-

Místo darů, vzala krev,

a zpěv, proměnila v řev.

-

Žil, byl,

jeden upír,

jenž krví se upil.

-

Pošta

-

Bol, tíhu vzdechů,

i tvrdost kašle,

vám život zašle.

-

Polibky na rtech,

bolestné rány,

štěstí, obrat v pech,

úřad tak zvaný.

-

Doručí se sám,

co komu má dát.

Pravdu, zdání, klam,

někomu i mat.

-

Ta živá pošta,

ten poštovský pán,

vždy ví, a proč ta?,

všemocně nadán.

-