-
Proč asi
-
Výkyvy ty v počasí,
zprávy straší, co hlásí,
člověk své hledá krásy,
kousek sebe i spásy.
-
Marně touží po ráji,
zde vězněn lidskou stájí,
kde bojí se a tají,
i dobývané hájí.
-
Uzavřen sám tam kdesi,
mezi zemí, nebesy,
nakonec pak řekne si:
vždyť jsi tím, že jsi!
-
Do skal volá: proč asi...
asi...asi...asi...
Co ozvěna mu vrací,
v ptačím zpěvu se ztrácí.
-
Básnění
-
Jako chůze vpřed i vzad,
vpravo, vlevo protiklad.
Vzorem, stylem moderním,
niterním či jen herním.
-
S obsahem se forma pře,
jedno, s druhým podepře.
Verš se vine plynule,
v souvislost na minulé.
-
Ať již smích, a nebo pláč,
otázkou vždy, proč a nač.
Básnění jak znamení,
také v boji, klanění.
-
Vede, svede i kouzlí,
hlavou boží či kozlí.
Co chce říci, že jde vstříc,
záleží, co rub a líc.
-
S ní i o ní
-
S láskou psát, není totéž,
jak to o lásce pění...
Každá jiné má znění,
s ní je pravda, bez ní lež.
-
Ta pravá, s díky ráda,
když se o ní nepíše.
Nesnáší totiž klišé,
a ta druhá zrada.
-
Obchod života
-
Mnoho toho směnného,
dáti má, dal, daroval.
Kolikpak i sněného,
jež jakoby čas odvál...
-
A chtělo být směněno,
přáním, touhou, v oběti.
Ceněním pak změněno,
v "pravomocné" odnětí.
-
Běžný obchod, s návnadou,
s příměsí i cenného,
kde snění bývá vadou,
ve stupnici ctěného.
-
Čas, jenž sám se odvál,
vše neodnáší navždy.
Vybírá si, co kdo dal,
a posouzen tak každý.
-
Vrací pak něco nazpět,
až platným se může stát.
By s díky mohlo zapět,
a směnný vzdor ustát.
-
Užití pravdy
-
Tam, kde není třeba lži,
která se popře, mlží,
neboť obojí škodí,
záleží, co se hodí.
-
Život si rozdá karty,
s nimi pak slova na rty,
co dostaneš, s tím hraješ,
pravdu díš i lžeš, v manéž.
-