Vůně máje / Nech je plout

-

Vůně máje

-

Ovívá mne větřík vlahý,

prosycený vonným květem.

Úspěšné již hlavní snahy,

od zimy tak k létu letem.

-

Taplé slunce, občas deštík,

stromy a keře v zeleni.

Každým rokem i vřelý dík,

za obnovu, nad niž není.

-

Ta vůně a svěžest jarní,

oslavná vždy píseň máje.

Příroda ji sama ztvární,

hraje si, jak plodem zraje.

-

Nech je plout

-

Zabolelo u srdce,

prosbou sepjaté ruce.

Oči pohled do dálky,

v mysli, na ty obálky.

-

Ať otevře, kterou chce,

spíše, nežli ovoce,

jen a jen v nich otázky,

pro nasazené masky.

-

Odpočiň si, nech je plout,

odepni se ze svých pout.

Co darováno, dáno,

jak to cizí nazváno?

-

Tak přestalo jej bolet,

vždyť větší má i dolet.

Otevře se, oprostí,

do šíře též rozhostí.

-