Básnění o ničem / O velké lásce

-

Básnění o ničem

-

Nemáš-li zrovna o čem psát,

ale chceš-li si, jen tak hrát,

piš o tom, co tě napadne,

a v mysli zní ti nápadně.

-

Nejvíce spíše o ničem,

kde také otočím klíčem.

Vstupte prosím, otevřeno,

zde vše i o nic opřeno.

-

To mi právě vyhovuje,

avšak přece něco tu je.

Ten hlas, jenž mne tady vítá,

do prádna, kde i svítá.

-

Vždyť jen tak se vypovídat,

na cestu nikam se vydat,

samo o sobě o něčem,

v prostoru tom našem vděčném.

-

O velké lásce

-

Slíbili si věrnost svatou,

přátelství a lásky štěstí.

Něhou, až v slzy dojatou,

by jim měly sloužit ke cti.

-

Těšili se, milovali,

pomocníky sobě byli.

Vzájemně se také zdáli,

spolu, jako jeden žili.

-

Vypravěč však něco tuší,

že příliš žádného bytí.

Co přemírou se i ruší,

citům rozum by měl svítit.

-

Lásky žár jim stále chladnul,

až z jednoho pak zbyli dva.

Zářivý květ sporem zvadnul,

rozvedli se, právní zpráva.

-