NEURAZÍ ANI NENADCHNE

Někteří lidé očekávají od dostavby Staroměstského náměstí v Praze moderní kreativnost ve stylu "ohrom a nadchni dosud nevídaným". Zároveň ale požadují, aby se to tam hodilo. A tak se mnozí architekti činí v tomto duchu. Fantazii meze nekladou, ale vždy zapomínají na to kde jsou, nebo to nechápou. Že je to dostavba do poněkud jednoznačně urbanisticky a architektonicky stanoveného, vymezeného a ideově směrovaného prostoru. Sice předvádějí někdy opravdu dost nevídané kousky, ale na Staroměstském náměstí a v této proluce prostě nepatřičné. Nedaří se jim to právě proto, že nerespektují zásady tradičního stavění, které zde určuje celkový charakter historické zástavby rynku a také vztah mezi radniční věží a kostelem sv.Mikuláše. Tedy mnohde jinde, ale tady ne (mnohokrát vyzkoušeno v soutěžích i mimo ně). Kreativní to musí být, ale jde o styl tvorby, pochopení a respekt daných skutečností. Volné modernistické experimentování zde není možné, je nutné se daným hodnotám podřídit a tvořivě na ně navázat.

Zklamání těch, kteří ve své nevědomosti očekávají architektonickou nevídanost, se zde nelze vyhnout. Na vině je vývoj moderní architektury, který se pustil do negací kulturně vyspělého tradičního stavitelství, a dostal se tak do prostoru někdy až bezbřehých a jalových fantazií. Jenže tady platí řád dost přísných "mantinelů" a každé jejich překročení je potrestáno nezdarem.

Hodnocení zklamaných, že tento návrh sice neurazí, ale ani nenadchne, je pozitivní, neboť pokud by někoho urážel, tak by nebyl dobrý. A špatní by tady byli ti, které by nadchl. Pokud neuráží, hodí se sem a tvůrčím způsobem Staroměstskému náměstí něco přináší, tak je dobrý a realizovatelný. A právě pro tyto hodnoty upoutá pozornost a třeba i někoho nadchne.

Doplnění domů do proluky mezi radniční věží a kostelem sv.Mikuláše.

Stávající historické domy Staroměstského náměstí (Srdce města, URM Praha, 2008).

-