-
Ta tam
-
Jako pára,
v niž se mění voda.
Jako voda,
v niž se mění led.
Jako led,
i vzpomínka stará.
-
Paměť selhává,
co bylo žhnoucí.
Více i lhavá,
mlhou rostoucí.
-
V představě snové,
dějové verzi.
Zněním vždy nové,
avšak již ve rzi...
-
To slovo!
-
Jak málo jich pro báseň,
kde pak i jinak zdá se.
-
Myšlenky v jemné síti,
splétány hrubou nití.
-
Co vysloveno, tíží,
rány své si prohlíží.
-
Také se však podaří,
vytrhnout slovu lháři.
-
Ach ta básnivá slova,
jak z pustého ostrova.
-
Jazyk za to nemůže,
že trnitá je růže.
-
A co chtěl básník říci,
růže má i křivici.
-
-