Zrcadlo života

-

Otočil se,

a co neviděl:

Klam snad z nebe?

Ne, sám sebe,

ve své ose.

-

Toto, že jsem já,

mé alejuja?

No, to je mi příděl,

jak zděsil se.

-

I pošeptalo zrcadlo:

Neotáčej se,

Hleď stále vpřed,

na svůj střed.

-

Zklamání z něj spadlo,

v rovnováze zase.

-

Něco mu i dalo,

za to, co to stálo.

-

Srovnal lépe krok,

více, i jak prorok.

-