-
Jen pomyslím a je pryč,
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
-
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
-
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
-
Astronaut
-
Oknem hledím na lesy,
v kopci, kde také domky.
Jako městské úlomky,
krajiny té noblesy.
-
Obloha v barvách šedi,
nálada zádumčivá.
Příroda, skrytě živá,
dává mi odpovědi.
-
Co módou se dnes nosí,
a uměním pak stává.
Kde ta hodnota pravá,
nebo o přízeň prosí.
-
Úroda či holá pláň,
pole zaplevelené.
Směry, takto zvolené,
si vybírají svou daň.
-
Oknem hledím na lesy,
kde tam v dálce pohyb aut.
Jako čísi astronaut,
jehož ta směs neděsí.
-