Ostnatý drát

-

Ten, jemuž radno se vyhýbat,

ta bolestná hranice pnutí.

Kde již i není s kým se líbat,

k chodu zpětnému tak donutí.

-

Veškerá provází konání,

také myšlení rozepnuté.

Ohradou, bezuzdného hraní,

i chvalozpěvy posunuté.

-

Hlídá, varuje, dá pocítit,

kdy potřebou vzdát se přemíry.

Citům, rozumem nutno svítit,

není naším ten prostor širý.

-

Co je skromnost?

-

Přijímat rovnost,

ne však podřadnost.

-

Vážit si mála,

obrana stálá.

-

Je-li i plodnost,

dát jí tak hodnost.

-

V úsilí o dar,

sdělný hledat tvar.

-

Cenit si svého,

stavem bdělého.

-