VTIPÁLKOVINY

-

Do samoobslužného obchodu s textilním zbožím vstoupí pán, s černou kuklou přes celou hlavu, jen oči mu z ní koukaly. Zděšená prodavačka zůstala v prodejně sama, neboť všichni zákazníci se rychle vytratili. Prohlížel si vystavené zboží a nic neříkal.

Po chvíli prodavačka ze sebe vykoktala: přeejeetee si?

Prosím vás, máte roušky?

Bohužel, jsou již vyprodané.

No, co se dá dělat. Tak budu chodit do obchodů s textilem dál v motorkářské kukle, abyste neměli takový odbyt.

-

Proč se směješ?

Abych neplakal.

Ale, když je něco k pláči, tak to není k smíchu.

Jakpak by ne!

Směji se tomu, co je tu k pláči.

A proč?

Protože je to k smíchu.

A co je tady k smíchu?

To, co je k pláči.

Například?

Léto se mračí a zima vrací.

Ale to není k pláči ani k smíchu.

Jakpak by ne!

Stýská se mi po létě a těším se na zimu.

-