NOC A DEN

-

NOC

-

Byla temná noc, plná stříbřitých hvězd,

i srpek měsíce v ní svítil.

Jakoby novou přinášela zvěst,

jíž nečistý stav se mýtil.

-

A byla tu pro všechny snílky,

kteří si něco přáli.

By odpuštěny byly jejich mýlky,

tak mnozí se i káli.

-

Ta temná noc se svitem měsíce i hvězd,

s očekáváním bílého dne.

Nad pestrou září velkoměst,

co nového vzejde a co padne.

-

Komu se přání splní,

a vyslyšen bude jeho hlas.

Těm, kteří nadějí svou plni,

svítily ty hvězdy plné krás.

-

C.Monet, 1872

-

DEN

-

Nad obzorem červánky se rdí,

a hle, sluníčko již vychází.

Tou pýchou my opojeni a hrdi,

jak nový den si cestu razí.

-

Rudý kotouč zvolna zlátne,

na své pouti oblohou.

I slunce překryté či matné,

kdy iluzí zdá se býti pouhou.

-

Vždy rozsvítí nám nové ráno,

a zdravíme se "dobrý den".

Něco každému pak také přáno,

co již není jen pouhý sen.

-

Slunce na cestu nám takto svítí,

ale i do srdcí našich vstupuje.

Po loukách rozsévá kvítí,

a oblohou pro radost naši pluje.

-

Bez něj by života nebylo,

umlkl by ptačí zpěv.

Vše pokrylo by mrazivé bílo,

smrti a prázdnoty to krutý zjev.

-

Nad obzorem červánky se rdí,

jak přichází nový den.

Vždyť sluníčko nad námi bdí,

a my vstříc mu vycházíme ven.

-

Dnes se ale neukáže,

obloha cele pod mrakem.

Příroda ve svém rytmu káže,

jako pohádkovým zázrakem.

-