SAMOROST

-

Rostl si a utvářel,

zpříma, i do stran větvil.

Aby prostor tvarů zřel,

a četných v něm strávil chvil.

-

Život si jej podával,

v soukolí pohledávek.

Mnoho dobrých rad mu dal,

i starostlivých dávek.

-

Tak samorost z něj vyrost,

ve zpracování ctností.

Též, neopomněl hravost,

dle daných okolností.

-

Přelidněné prázdno

-

Co my vlastně hledáme,

v tom mnohohlasém tichu?

To něco, co nemáme,

sklonem vlastního hříchu.

-

A ptáme se stále po tom,

kde a jak to nalézti.

Běžíme svůj maraton,

nuceni i cestu klestit.

-

Vždy se nám však dostává,

čeho dostat se nám má.

Hodnota, skrytá pravá,

každému jistě známá.

-