-
To je ta naše láska,
již si sami tvoříme.
A to, že ve švech praská,
tím, jak se jí dvoříme.
-
Roste, roste, přerůstá,
až obrací se v nářek.
Pak, umlčená ústa,
v soutoku lásky všech řek.
-
Jaká cesta nám správná,
ta může být jen naše.
Šlapaná odedávna,
příběhy nad ty zašlé.
-