SPOUTANÝ VÍTR

-

Stav bouřlivé strnulosti,

zámotek s pohybem vnitřním.

Přítomnosti i minulosti,

poutající hlasy jitřní.

-

Myšlenky, se všemi směry,

prorážejí i stěny pout.

Ty pevné mají opěry,

s nimiž nesnadné pohnout.

-

Vítr vane všemi směry,

na větrolam však naráží.

Ten nepouští bez důvěry,

neukázněnosti sráží.

-

Není z betonu či oceli,

tak vždy i něco uletí.

Zámotek pak chorý celý,

čelí někdy i prokletí.

-

Franz Marc, Bojující formy, 1914