Pokora, úcta, nedorozumění, víra

*

Pokora

-

Ta neznamená,

býti nejmenším.

Ani ve smíru,

žíti se vším.

-

Ta znamená,

znát svoji míru,

a také víru.

-

Úcta

-

Ústa slovem zdobená,

činy, znají svou míru.

Vážená vždy proměna,

jak pravdu volí i hru.

-

Nedorozumění

-

Častý a velký problém,

lidských rovin různých.

Mínění v dobrém, ve zlém,

která ta, má pravdu z nich?

-

Víra

-

Pozvedni oči, rozjasni tvář,

ten bohatý svůj snář.

Ano, ta kniha dovedností,

plná zmaru i plodností.

-

Co přijít má, vždy přichází,

taková jest vůle vyšší.

Toužebně, když něco schází,

nad jiné, to bývá bližší.

*