SMÍTKO

-

Hledím jen tak po zemi,

ale co to nevidím.

To snad asi zdá se mi,

spím já ještě, nebo bdím?

-

Malé smítlo tam leží,

v prachu, špíně schoulené.

A rozpoznat jen stěží,

zda pravdivé, či sněné.

-

Shýbnu se pro to smítko,

pozvednu je a zkoumám.

Ale ty, malé šídítko,

oči již otevřené mám.

-

A tolika vidím věcí,

i v tak málu skrytý svět.

Byť, předmět to již tlecí,

podnítil mé vize hned.

-

Vidím tmu i světlo jeho,

mnohé tvary, s úkryty.

Z hlediska pak, pocitu mého,

také pohádkové mýty.

-