DEN ODPOČINKU A MĚSÍC

-

Rozmluva s "vyšším" prostřednictvím příslušných kapitol Starého Zákona Bible mi dává odpovědi na moje naléhavé otázky ve chvílích duševní oslabenosti.

-

Nyní je den odpočinku,

a věz, že v paměti své mám,

co dal jsem tobě do vínku.

Brzy otevřu tvůj žalář, i útěchu ti dám.

-

Neboj se a buď beze strachu,

neboť vše přichází v pravý čas.

I pozvednu tě z potupného prachu,

a do tvých očí vložím jas.

-

Nyní je den odpočinku,

kdy nových sil ti dodám.

Tvou křivku srovnám v přímku,

i pomocnou ruku podám.

-

Tato rozmluva přináší úlevu,

v povznesení na duši.

Avšak nepřipouští žádnou slevu,

jak patří se a sluší.

-

Ze starších zápisků:

-

Padl měsíc do mého okna,

a vytvořil nevšední krásu.

Ze skla obrázku pak do mého oka,

jen tak v tichosti a bez hlasu.

-

Naděje magického znamení,

vzešlého světla.

I kouzelného mámení,

jakoby nad obzorem kvetla.

-

Odbila právě půlnoc,

a já nemohl spát.

Jaká to náhlá čarovná moc,

z níž taková záře i mrazivý chlad.

-

Byl to symbol jasu,

budoucího času.

Tvořící nebeskou krásu,

jen tak v tichosti, bez hlasu.

-

Znamení velkého světla,

v temnotě té noci.

Ani oblaka se nepletla,

jako zjevení ku pomoci.

-

Již byla tma a nad protějším kopcem visel úžasný stříbrný kotouč. Byl nezvykle velký a symbolický.

-

-

Ta luna byla čarokrásná,

v tom temném poli oblohy.

I v obrysu kopce linka jasná,

se světýlkem domek mnohý.

-

Jaké poselství mi zvěstuje,

a jakého znamení je symbolem?

Že si oblohou jen tak pluje,

ve své záři kolem.

-

Avšak pocítil jsem posilu,

a měsíc ke mně promluvil:

Sesílám ti svoji sílu,

v pohlazení, i světýlek víl.

-

Kdo nezná takto východ luny,

neví, co je to měsíc.

V jeho písni na stříbrné struny,

není v chvíli této ničeho víc.

-