POLITIK, VĚDEC A UMĚLEC

Seděli v hospůdce "U rejpala" a dávali si do nosu. Samozřejmě byl jejich hovor tajně odposloucháván.

-

Založíme stranu "Moudrých",

pravil politik vážený.

Červených, zelených i modrých,

pro muže tyto i ženy.

-

Ale to není až moudrý nápad,

oponoval vědec.

Co pak řek by na to západ,

na tak exotický kec.

-

Na to musíme jít vědecky,

analýza, prognóza, syntéza.

Pane vrchní dvě decky,

a potom nějaká ta fréza.

-

Tak založíme stranu "Nových",

opět na to politik.

Na pevných nohou svých,

semknutý vřavy šik.

-

Ale nebylo již toho dosti?,

dej si raději panáka.

To jsou k nám dnes milí hosti,

točí vrchní a jenom maká.

-

I v řeč se pustil umělec,

a vysvětlil to oběma.

Vsaditi vás v kárnou klec,

vzdyť úroveň to nemá.

-

Lepší, když se zmalujem,

alespoň k něčemu to bude.

Chvíli v ráji poplujem,

a nikoho z nás neubude.

-

Tajný odposlech vše zachytil,

a připsal k jejich jménu.

Pak vrchní za límec je chytil,

zmalované ku obrazu svému.

-

Kdo je tady moudřejší,

no to je ale selanka.

Jeden jako druhý hřeší,

nad Einsteina nebo Plancka.

-

Kresba F. Gellnera (část)