SOUBOJ

-

Život plný bláta i zlata,

odvíjí příběh každodenní.

Idea hříšná, někdy svatá,

pod níž, či nad níž kam není.

-

Krystalky třpytné, zářivé,

také beztvaré a rozteklé.

Vody stojeté, kalné, vířivé,

v nichž tlí i ryby leklé.

-

Pramen své si vyčistí,

vodě tak dodává průhledu.

Jedno druhému se mstí,

teplo zamrzlému ledu.

-

Zde jsou ty jiskérky zlata,

v čistém jen roztoku.

Idea okamžiku svatá,

příběhu života toku.

-

(upraveno 28.4.2024)