Spisovatel Jan Čep (1902-1974) je jednou z osobností, které svou tvorbou na mne výrazně zapůsobily a ovlivnily i moje směřování. Povídky tohoto prozaika a básníka jsou výjimečné svým obsahem duchovního pohledu na život prostého venkovského člověka. Jeho životní osudy autor popisuje nevšedním a osobitým stylem básnické prózy.
-
Jak vroucí je duše tvá,
jakým květem zdobená.
Svým pohledem zcela svá,
a životem hloubená.
-
"Děravý plášť", "Polní tráva",
"Zeměžluč" či "Letnice".
Každá ta poídka hodnota pravá,
"Zlatá a modrá", plodná vinice.
-
Život prostého venkovana,
vždy podán duší básníka.
Žádná výpověď takto hraná,
jaký duchovní zážitek vzniká.
-
Jen Čep, který se narodil na Hané, v Myslechovicích poblíž Litovle, se znal i s mým otcem, který také pocházel z tohoto kraje. Můj otec byl ve 30. a 40.letech organizátorem "Akademických týdnů na Moravě" (od roku 1936 do roku 1947). Byla to setkání mladé katolické inteligence s významnými osobnostmi z duchovního, uměleckého i vědeckého světa. Přednášky zde byly na kulturně-historická, teologická a sociální támeta (sociální život, duchovní život, etika, umění, filosofie, pedagogika, křesťanská sociologie).
Místem konání byl Svatý Kopeček u Olomouce (každoročně od r. 1936 do r. 1941). V roce 1942 se "Akademické týdny" konaly v Jaroměřicích u Jevíčka, v r. 1943 v Kokorách u Přerova, jak se tak akce přemísťovala podle možností v době okupace. V r. 1944 se měly "Duchovní dny" konat v Ostravě, avšak gestapo vyslídilo přípravy a znemožnilo jejich uskutečnění. Po osvobození se "Akademické týdny" konaly opět na Svatém Kopečku (jubilejní 10. ročník). V r. 1946 a 1947 pak bylo toto setkání ještě v Beskydách na Gruni. Ovšem rok 1948 učinil konec těmto akcím.
Jan Čep, který emigroval před komunisty v r. 1948 do Francie, byl také aktivním účastníkem "Akademických týdnů na Moravě". Na fotografii je na jednom z těchto setkání na Svatém Kopečku u Olomouce.
-