Jak obtížné je dořešit vybouranou západní stranu Staroměstského náměstí v Praze znázorňuje i toto porovnání stávající zástavby severní strany SN s navrženou dostavbou, vztahující se urbanisticky i architektonicky k budově barokního kostela sv.Mikuláše. Ten nebyl stavěn přímo do náměstí, ale za ním, proto je takto natočen svým hlavním průčelím. Byl překryt tzv. Krenovým domem a po vybourání tohoto domu poněkud nelogicky vtažen do současného obrazu náměstí.
Opětné překrytí kostela již není žádoucí a možné, a tak se tato vzácná památka stala největším problémem soutěží nejprve na přestavbu velkého radničního křídla (od počátku 20.století) a po 2.sv.válce, kdy bylo zničeno a vybouráno i toto křídlo, také soutěží na novou dostavbu proluky. Ze šikmých pohledů z náměstí ale jeho částečné překrytí možné je, při dostatečném odstupu zástavby od průčelí chrámu a vytvoření vhodného prostoru před ním.
Zatímco průběžně stavěná neobarokní budova v severní straně SN působí pohledově na boční průčelí kostela přijatelně, v působení na hlavní průčelí chrámu je podobná urbanistická situace nepřijatelná. Jakákoli takto vedená velká budova zde vyznívá rušivě a vůči kostelu degradačně. Dostavbu je proto nutné rozdělit vně na několik řadových domů. Radniční křídlo může být jen menší (ostatně menší bylo i před přestavbou na velké křídlo Nobileho radnice) a ukončené štítovými domy, vedenými souběžně s průčelím chrámu - nikoli kolmo na ně. Takovým způsobem je možné dosáhnout harmonického vztahu mezi všemi těmito budovami a dokončit stavební vývoj Staroměstského náměstí v Praze.
Situace před přestavbou budov severní strany SN, v rámci asanace Josefova (foto z 2.pol.19.století).
Po roce 1901.
Severní strana Staroměstského náměstí - současnost.
Navazující západní strana v návrhu dostavby.
-