-
No, to je ale hezké rčení,
takto být až šťastný.
Bez vlastního určení,
jen s pocitem slastným.
-
Zmizelo tělo, duše také,
v tom prudkém návalu radosti.
A to překvapení, že bylo jaké?,
výhra miliónů, což více je než dosti.
-
Štěstím byl celý bez sebe,
až se mu náhle stalo zlem.
Pak peklo vzalo si ho, či nebe,
proměnou čarovným kouzlem.
-
Odešel tak za štěstím,
mimo tělo své i duši svou.
A zůstal po něm jenom stín,
pro velikou výhru snovou.
-
Ničeho proto příliš,
zla, ale ani velké radosti.
Nikdy nevíš, čemu ty jsi blíž,
co tebe k čemu přemostí.
-