V tomto článku porovnávám historizující architekturu Staroměstského náměstí, s vlastním přístupem k historickým slohům pro dotvoření chybějícího stavebního článku západní strany náměstí - v odstupu 100 let.
Neobarokní domy, stojící v severní straně SN, byly postaveny v rámci josefovské asanace na místě zde zbořených barokních domů v letech 1896-1909. Rohový dům (Schierův) byl na konci 2.světové války značně poškozen bombardováním a při rekonstrukci v letech 1946-49 pak o patro snížen.
Tyto budovy jsou dokladem architektury své doby, kdy se mísily dekorativní prvky historizujících slohů se secesními. Fasády budov se vyznačují značnou přezdobeností, která stírá původní hodnoty slohové architektury.
Vývoj moderní architektury se pak postupně odchýlil od této tvorby až do opačného extrému - do tzv. funkcionalismu. Avšak ani pozdější vývoj moderní architektury již nedokázal najít nové vhodné obsahové formy pro dostavbu Staroměstského náměstí.
Abychom mohli SN dostavět novým adekvátním způsobem, návrat k typologii zdejší zástavby je nutný. Po stoleté zkušenosti moderny se již ale nemusíme vracet k eklektickému historismu á la 19.století, ale můžeme vytvořit novou stylovou syntézu, čerpající ideově i formálně jak ze starých slohů, tak také ze současnosti. V novém architektonickém tvarosloví, navazujícím na zdejší slohy: gotiku, renesanci a baroko. Vzájemná kulturní kontinuita je zde základním předpokladem pro úspěšné stavební dokončení Staroměstského náměstí.
Původní barokní domy severní strany SN, zbourané v r.1895:
Neobarokní domy z let 1896-1909:
Západní strana SN v současnosti:
Návrh nového menšího radničního křídla v moderně klasicistním stylu:
Zdroje:
Virtuální Praha; Srdce města, URM Praha 2008