NEŽ VYJDE SLUNCE

-

Šedivo, zataženo, krajina v dešti,

a potemnělý pokojík s lampičkou v okně.

Vytrvalé kapky tu střechu leští,

a všechno vůkol mokne.

-

Náhle ale, co se to tam děje?,

kapky se mísí s vločkami sněhu.

Avšak, nebudou z nich závěje,

jen krátce vytvoří něhu.

-

Přemýšlíme, sníme, meditujeme,

a spřádáme nové plány.

Něčeho i litujeme,

 v očích také pohled raný.

-

Než vyjde slunce,

v potemnělém pokojíku.

Jež spoutané uvolní ruce,

pro chvalozpěv a vzdání díků.

-