Toužíme po zvláštnostech,
jež zpestřují náš všední život.
Také po lidských ctnostech,
ale nemáme k nim návod.
Ke každodenním běžnostem,
my upínáme svoji vůli.
Ty bývají i někdy mostem,
či proměnou se půlí.
Směrem různým,
k radostem, ale také k bolestem.
Výjimečně i k situacím hrůzným,
nebo v programu vítaném pestrém.
Ty obyčejnosti bývají k zlosti,
ale vážíme si jejich ctností.
Nic výjimečného sice nehostí,
neboť přednostmi jsou zvyklosti.
Změna je prý život,
a stereotyp nuda.
Ten hořící svíčky knot,
a k tomu i nějaká ta bžunda.
-