Jiristratil | STAROSTI, RADOSTI, SLASTI, BOLESTI A TRAGÉDIE

-

Starosti nás nikdy nezradí,

neboť ty míváme neustále.

Ale často k něčemu také radí,

doceníme uznale.

-

Radosti je obšas vystřídají,

v zásluze našich snah.

Někdy se nám i zdají,

když pravda překročí svůj práh.

-

Slasti jako vrchol blaha,

květy v starostech života.

Ta krása však bývá drahá,

a prchavá to bota.

-

Bolesti průvodcem častým,

fyzické i na duši.

Celý život rovnáme se s tím,

prý více pak nám to sluší.

-

Tragédie opakem slasti,

nevítaným vždy hostem.

Uvrhuje do nástrah pasti,

nebo i dalším mostem.

-

Na závěr:

Potkají se dva a ten jeden kvílí bolestí, kterou si způsobuje sám tím, že se holí tluče do nohy.

Ten druhý si zase rukou klepe na čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.

A sebetrýznitel mu odpovídá: to jo, ale představ si tu slast potom, když to přestává.

-