-
Nejste padlý z Marsu?,
ptá se mě jeden takhle.
Jen z lidského komparsu,
cože vy tak náhle?
-
No, připadáte mi tak,
jako padlý z Marsu.
A to je prosím jak,
jakého to rázu?
-
No, jste tak trošku mimo,
vybočený duchem.
Nepijete limo,
raději bijete vozembuchem.
-
Vozembuchem bijete
a rozdáváte rozumy.
Také pivo pijete
a nikdo vám nerozumí.
-
Někdo mi však rozumí,
ale vy si dejte bacha.
Ten, kdo ví a něco umí,
ne ten, kdo ve špíně se máchá.
-
Nejsem padlý z Marsu,
vždyť nikdo z nás tam nebyl.
Z pozemského komparsu,
aby jej pak "velebil".
-
Mars je pouhá pustina,
kde života nikde není.
Každému jen hlavu stíná,
ortel takového to znění.
-
Třeba se tam podívá
i někdo z naší Země.
Zvědavost je šelma divá,
prach a popel po mně.
-
Já jsem pane normální,
ale vy jste nejspíš z Marsu.
Výhrady ty morální,
jak z tamního mrazu.
-
-