JEN TROŠKA
30. srpen 2020 v 12.56 | rubrika: první rubrika
- Téměř jakoby nic, a přece vším světem. Osudu, tváří vstříc, v životě spletitém. - Ten vlak mnoha oken, s pohledem do kraje. Pádí, jede krokem, cestou snad do ráje. - Troška, jakoby nic, a přece tak mnoho. Jak dýchá, z plných plic, něco i má z toho. - Útržky v mlze - Myšlenky se hlavou honí, jedna přeskakuje druhou. Dnes již není, to co vloni, zdalipak, některá vzpruhou? - Většinou jako otázky, hledající odpovědi. Často také, krycí masky, jež v temný úmysl hledí. - Zkoumán smysl darů krásy, ve spleti těch nejasností. I moment duševní spásy, v přednosti, hledaných ctností. - Téměř nic - Slova mi až překážkou, pocit, jak popsat víc? Bojuji, i se srážkou, jen tak pro nic za nic. - Tolik však i skýtají, možností sdělení. Významy jen plýtvají, v bohatství svých znění. - |
přečteno: 23x | přidat komentář
|
SLUNEČNÝ DEN
28. srpen 2020 v 17.04 | rubrika: první rubrika
- Den svou nocí oděn, do hávu zlatého. I těch mocí proměn, stavu bohatého. - Plný slunce svitu, nabízených darů. Také koloritu, v třpytném svém oparu. - Životu dává směr, a uvádí v pohyb. Všemu jeho rozměr, jak varovat se chyb. - Krásný slunečný den, to právo prožitků. I klamům zasvěcen, tomu, co k užitku. - ![]() - |
přečteno: 32x | komentáře (3)
|
PNOUCÍ RŮŽE
27. srpen 2020 v 13.02 | rubrika: první rubrika
- Nevzhledná to byla zeď, stará a plná prasklin. I trnitou dostala spleť, tak přídavkem pro svůj splín. - Avšak ta se rozrůstá, a pokrývá zeď šatem. Dříve jen stěna pustá, nyní v květu bohatém. - Jaká záře růžová, po celé té ploše zdi. Jak omamná i snová, radost pohledu hostí. - Na podkladu zeleném, v hojnosti plných květů. Listovím obaleném, nadostává odvetu. - Na zimu šat odstrojí, a nezdobný vrátí prim. Již v prostinkém tom kroji, do jara, s trnem ostrým. - |
přečteno: 27x | přidat komentář
|
VERŠ
26. srpen 2020 v 10.22 | rubrika: první rubrika
- Pravidlem vázaný, ne však "svázaný". - Rytmus verše čtivý, také změny chtivý. - Rým ne příliš snadný, tak i těžkopádný. - Forma, pak skladebná. zněním svým malebná. - Sloky dělí celek, účinkem jako lék. - Co chtěl básník říci, odpočívající? - ![]() - |
přečteno: 28x | přidat komentář
|
STAV
24. srpen 2020 v 10.11 | rubrika: první rubrika
- Stav měkkosti je ten, jsi-li šťasten. Pád ostražitosti, uvolní i kosti. - Stav bdělosti je ten, zklame-li tvůj sen. Více pozornosti, tvou předností. - Stav slabosti je ten, jsi-li podveden. Ztratíš-li oporu, věrnosti i vzdoru. - Stav smělosti je ten, jsi-li jí hoden. Stojíš-li za svým, a hraješ-li prim. - Stav pevnosti je ten, stojíš-li na zemi. Nejsi-li opřen, vlastními zdmi. - |
přečteno: 23x | přidat komentář
|
Duší, tělem rozdělen
22. srpen 2020 v 10.29 | rubrika: první rubrika
- Duše, svým rytmem kluše, i tělo jí přidělené. Tíhnoucí však k poruše, převahou osmělené. - Jedním jsou, a přec dvojím, v souladu i souboji. Jedno, v druhé se hojí, přijetím podobojí. - Duší, tělem rozdělen, v dvojjediný svazek. Ve snu, či stavu bdělém, trvalý to úvazek. - ![]() - |
přečteno: 18x | přidat komentář
|
TOBĚ, DOBRÉ VŮLE
21. srpen 2020 v 10.13 | rubrika: první rubrika
- Splním ti tři přání, pláč proměním v smání. Daruji ti pokoj, a obléknu ve zbroj. - Mám však své podmínky, led velmi teninký. Budeš-li naslouchat, dbalý mých rad. - Ano, slyším tvůj hlas, jak vírou promlouvá. Snad, znalý jeho krás, platí naše smlouva. - Tobě, dobré vůle, tak zní má podmínka. Budeš-li mít průhled, spadne i tvá činka. - ![]() - |
přečteno: 24x | přidat komentář
|
...OSTI
20. srpen 2020 v 10.38 | rubrika: první rubrika
- Pod úhlem pravosti, tlakem nepravostí. - Pod vlivem marností, k radosti i k zlosti. - S pocitem hravosti, pod dohledem ctností. - Pravosti a hravosti, okolnosti hostí. - Také i věrnosti, s vroucností. - Kolik veršů, kolik básní, teskných, i citů radostných. Nad nimiž se duše zasní, i těch, jež vyvolají smích. - Mnoho dojmů, v síti pojmů, myšlenek, nálad, pocitů. Pod dohledem vlastních zájmů, také smyšlenek a mýtů. - ![]() - |
přečteno: 23x | přidat komentář
|
ČISTÝ LIST
17. srpen 2020 v 14.27 | rubrika: první rubrika
- Popsat lze jej snadno, jde o to čím a jak. Vyjádřit svůj znak, záporno či kladno. - Nálady, pocity, a myšlenky snivé. Básnivé i čtivé, uplatnit styl vžitý. - I hlas toužebných krás, také síly vzdoru. Z vnitřního prostoru, vycházející jas. - Čistý list je nadpis, a něco skvrnek znaků. Kratičkých náznaků, tak vyjádřený rys. - ![]() - |
přečteno: 43x | přidat komentář
|
ČESKÁ
15. srpen 2020 v 11.36 | rubrika: první rubrika
- Napsat verše své, čistoty ryzí. Vyjádřit v nich vše, to, co nemizí. - V rodném jazyce, jen slovy jeho. Těžce, velice, hlasu zpěvného. - Slova, věty, verš, sloka, rytmus, rým. Samá past a lež, i slovesný šprým. - Mluvnice česká, tolik výrazů. Přímo, nebeská, i kolik kazů. - |
přečteno: 40x | přidat komentář
|
HLEDAČ POKLADU
13. srpen 2020 v 12.22 | rubrika: první rubrika
- Kopne sem, kopne tam, pohodí i zahodí. V mnohém tak šlendrián, bere, co se hodí. - Vybírá jen pravé, v síle důležité. Ku potřebě zdravé, odkládá přežité. - Brodí se svým blátem, dohledává zlato. Na oltáři svatém, s poraněním za to. - O co jen zavadí, o to se poraní. Spory pak si ladí, i mnohé své zdání. - Jiskérka naděje, svítí mu, nehasne. Vyhledává děje, balastu i jasné. - |
přečteno: 30x | přidat komentář
|
NO NÉ!
12. srpen 2020 v 10.56 | rubrika: první rubrika
- To je pro mne? I za mne. Jak dojemné, a vzájemné. - Ano, pro tebe, dárek z nebe. Kousek sebe, o vodě, a chlebě. - Portrét nás dvou, jak sudičky zvou. Svou věštící hrou, mou malířskou. - Díky za ten dar, tak jsme již i pár. Osud nám kázal, královna a král. - |
přečteno: 29x | komentáře (2)
|
SPOLKNI TO
11. srpen 2020 v 10.42 | rubrika: první rubrika
- A co? To slovo. Které? Co máš na jazyku, ve svém zvyku, co tě bere. - Spolkni to! Co, jako? No, to slovo, pako! - Já ho neřek, ty jsi pako! To, ses prořek, ňáko. ---------------- Ahóóój - No nazdar! Zdar! Tebe potkat, a fotka. - Jak se máš, co děláš? Já, právě nic, tak těpic. - Hele, počkej, dám ti přečíst. Tak, oukej, obrať si list. - Nazdar! Ahóóój! Zdar! A jinde se hoj. - |
přečteno: 30x | přidat komentář
|
NEMOC STOLETÍ
10. srpen 2020 v 13.38 | rubrika: první rubrika
- Jakpak je ti, hrou století? Je mi tak tak, načpak plakat. - Ale, ale, brachu milý, Máš namále?, nebuď shnilý. - Dělat nechceš, podporu brát. Samá jsi lež, mobilem hrát? - ------------------ - Host - Něco klepe, takto, co tu? Vjemy slepé, svoji notu. - Tvé nic i vše, prázdnotu. I otěže, všech hrotů. - Někdo klepe, takto, kdo tu? Tvé já slepé, za hodnotu. - |
přečteno: 31x | přidat komentář
|
DOVOLENÁ NA DUŠI
9. srpen 2020 v 10.35 | rubrika: první rubrika
- Slunce pálí, vlahý větřík. Zpěv i táhlý, a dětský křik. - Vlnky vody, vůně ohně. Touhy svody, ne však pro mě. - Již jsem jinde, na mou duši. Ptáš-li se kde, to mne ruší. - Dovolená, srdce mého. Milá změna, svobodného. - ![]() - |
přečteno: 30x | přidat komentář
|
ŽIVOT
8. srpen 2020 v 07.50 | rubrika: první rubrika
- Život je boj, tak se ho neboj! Své touhy ukoj, ale pozor, na vosí roj! - Život je krásný, tak, nezhasni! A v té své básni, se rozjasni! ------------------ - Proč ještě psát? - Ani nevím, jen tak, jen si tak hrát. - Malovat a vzpomínat, tesknit i se radovat. - Obrázek si darovat, snad, trošku čarovat. - Kousek toho umění, jak křehké to jmění. - Z touhy kolikrát, se i prát. --------------------------- - Dohromady celkem nic, jednotlivě mnohé vstříc. - Kdo nahlíží v návštěvnost, nevidí v ní žádnou ctnost. - Hloupému nenapovíš, ten nad tebou stojí výš. - Kdo na odpadcích sedí, v jejich tlení jen hledí. - Král, jen svoji roli hrál, a níž a níž se propadal. - Ten, kdo nakonec se smál, toho vítr neodvál. - |
přečteno: 35x | přidat komentář
|
PÍSEŇ O NÍ
6. srpen 2020 v 08.36 | rubrika: první rubrika
- Světýlka v očích, s úsměvem na rtech. Třpyt z podobočí, a kouzelný vzdech. - I milé slůvko, jak pohlazení. Něžná ty mluvko, moje zázemí. - Vlasy tvé hebké, tváře líbezné. Rtíky tak sladké, hry bezmezné. - Celé tělo tvé, i duše čistá. Jen k tobě mne zve, kolik tu místa... - ![]() Sandro Boticelli, Zrození Venuše, kolem 1485. - |
přečteno: 38x | komentáře (2)
|
VELKOMĚSTO
4. srpen 2020 v 16.05 | rubrika: první rubrika
- Mnoho všeho toho, nač si jen vzpomenout. Projevu zdobného, až není, kde se hnout. - Proudy aut a chodců, nabité výklady. Místo i všech vědců, zápory pro klady. - Svítící reklamy, klaksony, houkačky. Mnohý dojem klamný, lákající hračky. - To město lidských snů, v naplnění potřeb. I kostelních zvonů, pak hlava jako střep. - Odešel odtamtud, do světa tichosti. Kde opustil ho stud, těch vzácných předností. - ![]() - |
přečteno: 38x | přidat komentář
|
PĚT VĚT
3. srpen 2020 v 13.00 | rubrika: první rubrika
- Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, vět,...která více zpěvná? - - Věta první sázkou zní, s ní můžeš i do světa. - - Věta druhá pohodlím, mdlým vědomím vykvétá. - - Věta třetí rozumem, i umem mnoholetá. - - Věta čtvrtá básnivá, snivá, avšak popleta. - - Věta pátá láskou sní, básní, i rozumem vzlétá. - Těch pět vět a jejich sled, pohled, či jen pouhý vzdech. - ![]() - (rýmy AA křížem veršů) |
přečteno: 30x | přidat komentář
|
KŘIŠŤÁLOVÁ
2. srpen 2020 v 11.59 | rubrika: první rubrika
- Třpyt a svit průzračný, s odlesky v těch očích. Zázračný kolorit, smích dárce nebeský. - Paprsky všech směrů, jiskří v kapce slzy. K večeru, čas brzký, sází na svoji při. - Kapky kanou z očí, splývají po tváři. Pláčí, tvoří mapky, v záři smutkem hrají. - Ta křišťálová hra, nebeského svitu. Drahá i bohatá, mýtu žalu svého. - (rýmy ABAB křížem veršů) - |
přečteno: 26x | přidat komentář
|