-

Pyramidky

-

My

myslí 

myslící

myslící si

v mysli své

i myslící sebe

smysly mýlící se.

-

My

bdící

či spící

nemyslící

i ve zvycích

svých bydlící.

-

My

snící

jedinci

měnící si

k dispozici

i jméno krycí

a závisící na líci.

-

Počasí

-

Se kazí v mracích

a vrací zase

či spíš to zdá se,

jak hlásí znalci

již takto s časy.

-

Zvrat pak v parno, kde

neradno až být,

a opět chladno

zpět dát žít náš klid.

-

S tropy rázem střet,

slunce, mraky, déšť

i s mrazem zde též,

kroupy prudce v let,

toť vratný přehled.

-

Jemný déšť

-

Ten, co ochladí i pohladí,

osvěží, zem svlaží, doladí.

-

Den tou vnadí, nepraží slunce 

v ráži, nehrozí bozi bouří

a nesnaží se takto prudce.

-

Svou si měří i klid v soutěži,

bdít, snít střeží, faktor směnný též.

-

Ze světla do tmy

-

Zahleděn do okna v slunečním svitu,

oslněn, oslepen, tak sveden zří tu.

S pohledem tmou oka, v srdečním rytmu,

světlem zrak v prosbě jen, k věčným snům mýtů.

-

-

Šplh

-

Šplhat se dá různě,

po laně a podobně,

oddaně i podvodně

lhát nuzně.

-

Pro to

-

Pakliže ví,

že je spíše blíže

k tíži

bez prestiže,

ztiší

běs, jestliže

tak i lže.

-

Potíže rmoutí,

protože v protihře

tou hrotí do kříže.

-

Ale

-

Dbale nedbale

znale neznale

zrale nezrale

kale nekale

ale namále.

-

A hle co náhle

tím pádem

ze dne na den

i málem:

-

Dbale

znale

zrale

kale

se zvedne

dále.

-

-

Kam chvátáš?

-

Otázka náhle tatáž.

-

Bych unikl svým patám,

sám sebe se tím ptám.

-

Těm neunikneš,

ty jsou stále tytéž.

-

A co láska z nebe snem?

-

Smích jen, ta má namále.

-

Tak svou mízou dále chvátám,

ale v klam až zván.

-

Z pout

-

Tvoje jmění, to pro mě není,

zdroje promění v modlení

a sen okouzlení změní.

-

Tmou jen svou, hrou jak nelení,

dojem však vede k prozření,

vzhledem k prodlení souznění.

-

Co hlásí?

-

Proč asi to počasí.

-

Proč asi i zlé časy.

-

Proč asi krize krásy.

-

Pro co se ztrácí,

obrací i v oblacích.

-

Co hlásí a souhlasí?

-

Má manéž

-

Nápadem je napsat verš.

O kom o čem, to se přeš.

-

O svém hostem, co nazveš

či o všem posté totéž.

-

O svatém sen tápat zveš,

páté přes deváté lež.

-

Tak tím pádem kampak jdeš?

jen nazvat verš má manéž.

-

-

I nedbale

-

A tak dále stále,

cesta vede s málem.

-

V patách svědek dbale

trestá, jak se zdá lem.

-

A tak dále stále,

cesta vede s darem.

-

V patách svědek dbale

trestá, jak se zdarem.

-

A tak dále stále,

cesta vede svalem.

-

V patách svědek dbale

trestá, jak se zdá zlem.

-

Sen

-

Senzace!

Jaká?

O kráse.

Jaké?

Sen jasem

zdá se

v báseň

jásej.

A zase 

válka

také

hlasem

já jsem!

-

Mládí a stáří

-

Mladí a staří se spolu vadí,

vedou spor o to, co vzorem radí.

-

Prostor zvednou rádi, tváří k pólu

či vzdorem shlédnou, kam patří dolů.

-

Ti i ti jsou porotou k hrám v pouto,

bytí vidí hodnotou svou pro to.

- 

-

Pro cit

-

Vlastní tmou a slepotou,

zasnít se svou hmotou pout.

-

Zhasni, posviť, jak zdá se,

v básni pro cit nad časem.

-

Odlehčit v něm od lekcí

vnějších věcí, směn třecích.

-

Básní

-

Ať si věří kdo chce v co chce,

v celém roce, po vánoce.

Ať si čeří v těle peří,

v akci smělé i bděle střeží.

-

Ať si píše kdo chce co chce,

to, co měří, jak žít, přežít.

Ze své porce hrou emoce,

přece však tou řečí tiše.

-

-

Korektně proč?

-

Konkrétně proto, že

tón o tom nejen lže

pěkně zřen, ale je i

dalek změn náhle.

-

Co se zrodí, jde pro

či proti, v touze hrou

sen hrotí, zrozen tmou

jen, zdrojem své pnouti.

-

O čem tón je?

-

O všem možném,

dobrém i zlém.

No ovšem,

o svém množném,

co problém smyslem.

Oděn z nouze snem,

do ozvěn písmen.

-

Špachtlí, štětcem

-

Špachtlí malbu i hrubější,

chtít tah pro hru, šalbu vnější,

však ctít vztah k dobru umnější.

-

Štětcem lazur, s citem k věcem,

ze snah nitrem, v čistém světce,

tak ve snách tlak snít, hlas i stvůr.

- 

-

Dvoje

-

Nejkrásnější je to,

co je nejvlastnější.

-

Vnitřní svoje, dojem hezčí

jitří, vnější větou zlehčí

to, co do souboje zvenčí.

-

Ve vznětu touhou oboje,

ke vzletu hrou tou pro zdroje

tmou jasnější.

-

To dvoje, vjem nitrem veden

vně a jen s filtrem změn zve den.

-

Letní

-

Obloha blankytně světlomodrá

od boha, se skvělou září tou hra.

-

Slunce v její půlce v ráži vůdce,

naskytne klam a stráží své prudce.

-

Paprsky z dáli, hřejí až pálí,

avšak brzký atak přejí náhlý.

-

S nocí bouře letí k dohře mocí,

ve změti třeští vichrem v dešti.

-

Ráno pak tichem zváno v den skvoucí,

chladno změn, s pomocí strůjce věští.

-

-

Oblaka

-

Plují temná oblaka,

bují celou oblohou.

-

Jemná, oblá, dál jaká,

zjevná smělou polohou.

-

Plná kapek ve zmatek,

vlna zkratek v poznatek.

-

Bílá nesou z obrátek,

ta zbylá nejsou stratég.

-

Co se spěšně čekalo,

pouze deštěm lekalo.

-

Bouře

-

Blesky se křižovaly 

nebesky,

že s lesky dnes kříž povalí.

-

Jen hromy a třesky,

sem tam stromy se ozvaly.

-

Padly v oběť větru z dáli,

z ran těch střetů odpověď.

-

Pak spěch kapek v prudký liják,

z dávek půtky, a ví i jak.

-

Vláha v dohře, dar zní zpráva,

snaha bouře, zmar s ní hrává.

-

-

Zvláštní věci

-

I ty obyčejné zvláštními,

jež obličej mají s vlastními

tvary a hájí to své běžné.

-

Skryty tají sen, v prostém bytí

jen, v němž hostem ten, kdo změn vidí.

-

Ti svědci jimi básní přeci,

kteří věří ve zvláštní věci,

svými dary se s nimi zasní.

-

Dnem

-

Na pořadu dne byl

jen ten jeden den,

však pozadu v něm předem

sen změn středem.

Vzhledem k obřadu snil zlem,

tak v plen změněn.

-

Báseň

-

Bázeň a kázeň

z nich vztah opora

vznik snah co shora.

-

Fáze ve snaze

hráze v odvaze

draze o váze.

-

Forma to strohá

tou dohra skrovná

formát dorovná.

-

-

Linka

-

Na blankytně modré obloze,

vzdorem zde bílá linka dlouze.

Ta výjimka zve, naskytne klam,

pouze jak čilá, tak zbylá tam.

-

V postupu vpřed a odzadu hned

jí pak ubývá z odstupu vzhled.

K odhadu ukrývá i svůj let,

vzorem jsi teď a v moudrém si pluj.

-

Všechno v pravý čas

-

Odpovědí na otázky,

kdy a jak se tmou zrodí jas.

-

Veden svazky, hrou nadsázky,

tou tvou hledí i vydá hlas.

-

Vše dnem zváno ve správný čas,

odpoví předem zprávy část.

-

Vdechnout pak tím dáno snáz či

obnoví stín a hlídá ráz.

-