-
Linka
-
Na blankytně modré obloze,
vzdorem zde bílá linka dlouze.
Ta výjimka zve, naskytne klam,
pouze jak čilá, tak zbylá tam.
-
V postupu vpřed a odzadu hned
jí pak ubývá z odstupu vzhled.
K odhadu ukrývá i svůj let,
vzorem jsi teď a v moudrém si pluj.
-
Všechno v pravý čas
-
Odpovědí na otázky,
kdy a jak se tmou zrodí jas.
-
Veden svazky, hrou nadsázky,
tou tvou hledí i vydá hlas.
-
Vše dnem zváno ve správný čas,
odpoví předem zprávy část.
-
Vdechnout pak tím dáno snáz či
obnoví stín a hlídá ráz.
-
-
Snová
-
Stále cosi hrozí
ve snech noci,
kde spěch emocí.
-
Jednou žalem prosí
kdosi v nouzi,
jindy málem kosí
mnozí bozi.
-
I jiný vzedmou vjem,
z moci vlídný sen,
jen ten zhlédnout.
-
Duch se vzpouzí horoucí
a probouzí vzduch z noci.
-
Vratce
-
I básně psát lze jasně,
z bázně krátce nehlasně,
o kráse snad, co vlastně.
-
V tichosti své bytosti,
jen s milostí změn hostit
verš, jenž nezveš lež, k zlosti.
-
A zase, jak ztracen v den
i sen jeden, že se přeš,
tak vratce veden strážcem.
-
Pád zrad
-
Jakpak vztah chápat?
Ach ták, tlak a pak
v snách lapat nápad.
-
Jak chvátá na krach
i pach v těch zradách,
tak pře spěch zadá
a přepadá strach.
-
V lad
-
Dokud myslíme, buďme,
pokud si nejsme jisti,
vzbuďme lež, než zjistíme,
že jsme čistí i bludně.
-
-
Z hran
-
Není jednoduché
býti jednou duchem,
andělem z ran tělem,
jíti směle zněním
a směrem v klam jedním.
-
To se mění v prosté
chtění bdělé, v rostlém
zření, lpěním k ctnostem.
-
Z pout
-
Co život dá a upoutá,
na to z výhod dbá snů nota.
-
V opasku těch snových hlasů,
spěch času oslovit masku.
-
Z pout tou poznat zrod v souhlasu,
snad tmou postát pro svit jasu.
-
Dvě básničky o máji. První je inspirovaná první částí Máje K.H.Máchy (z 1.8.2023). Druhá je současná.
-
Máj
-
Slunce ke spánku se klonilo,
v oblacích kouzel a červánků.
Byl první máj, večer snů, plánků,
kdy již o lásce vše snilo.
-
Hrdlička, slavík zpěvem touhy,
ve vonném háji, v květech stromů.
Voláním svým po sletech domů,
máj tak vítal jménem mnohý.
-
I v bolu pláč tu slyšen tichý,
kde jezera šum, v křovích stinných.
Z jakých vidin, poví, že z vinných,
pro sen lásky, ztišen hříchy.
-
Májová
-
Májová nová snová hodnota,
co ta nota smlouvá v chod, to poutá.
-
Píseň tiše spíše slyšet z výše,
svůdce slunce, strůjce, vůdce říše.
-
Po roce porce, emoce světů
v letu či květů v louce, co jen tu.
-
V háji se mladí tají, jak v ráji,
máj tak mají rádi, sen i hrají.
-
-
Popřen
-
Tak pokořen,
avšak opřen
o kořen,
zrak doostřen,
znak podpopřen,
protože
pohřben prozřen.
-
Život
-
Příchod, chod, východ,
zrod pout od příhod,
proud výhod, podvod.
-
Mnoho pří, dohod,
touhou zřít obvod,
hrou tou klid, od-do.
-
Prestiž
-
Přibliž se jen blíž,
nejsi-li slepýš.
Nevíš-li, nepiš,
když si slevíš níž.
-
Ten tok
-
Co je to pokrok?
Tmou sen rok
sun krok
hrou o rozum.
-
Nová
-
Touha, věčná dohra
dlouhá.
Mnohá, pouhá prohra
vděčná.
-
-
Denně
-
Co se to děje
něco zve, pěje
a jiné pláče.
-
Leccos i přeje
vlídné či stinné.
-
Nesou své hráče
osvětou rváče.
-
Co naplat
-
To napsat
do zásad:
-
Opásat
odhad dat.
-
Obchvat dát
ovázat.
-
Dodat spád
tou zvát rád.
-
Planou
-
Vídáno
slýcháno.
Přidáno
pří danou.
Smícháno
smích hanou.
Vydáno
v lid ano.
-
Plodnou
-
Svobodnou
svou rodnou.
Obrodnou
tou s touhou.
Z toho zrod
plod prohrou.
Dohodou
tmou dlouhou.
-
-
Nevadí
-
Že pryč je naše mládí
i tak jsme plaše rádi
kde klíč jen straše svádí
a vítá své, jak v ráji.
-
Kde jsi i nejsi
-
Kde jsi, tam kdesi se mísí
i sen, vizí klam s nesmysly.
-
Píseň té směsi velící,
ví své k věci, si věřící.
-
Radar s vírou v jedné misi,
dar tvar mírou ve dne křísí.
-
Stanoven
-
Unaven davem,
upraven právem.
-
Otráven, ozdraven,
pozván v den ránem.
-
Ústa sen v novém,
pustá v plen slovem.
-
Úcta měn s bohem,
osten stanoven.
-
-
Klícka
-
Hřeje, laská, kde ve hře sázka,
přeje láska i pře své, třaská.
-
Ta lidská, pro niž sen jen získá,
když se skloní níž, vjem zlem jiskra.
-
Prázdno
-
Prázdno, kde vidět až na dno v pád
a snad v klad se i stydět vládnout.
-
Nejistota
-
Nikdy nevíš, čemu jsi nejblíž,
k dobrému či ke zlému svému,
i když hledíš k objemu všemu
a bdíš si, kdy ta nezní z pouta.
-
Čistota, jako nejistota,
zde ničeho příliš, dobrého
i toho zlého, ani všeho
málo, kde vidíš, co to stálo
touhou takto, slevou z moudrého.
-
-
V prestiž
-
Piš, co víš,
co nevíš
spíš, když
jsi myš
či hlemýžď,
blíž v svou skrýš.
-
Pomluva
-
Domýšlí si
ve své výši
co si kdosi
v hlavě prosí.
-
A pak trousí
kde se liší
hlavně cosi
co se nosí.
-
To ví s čísly
atak v mysli
nejistý si
nezní čistý.
-
Káně
-
Nad vrcholky stromů lesa káně kroužila
a k tomu sen jen sám, z kázně hrou tou ožila.
-
Lad v řád, žádné spolky, hnízdní revír množila,
snad zvládne soky, ve vír z toho vyzní čilá.
-
Z výše bylo slyšet i její hlas co praví,
spíše silou výraz znění, touhou svou dravý.
-
-
Rival
-
Jako děcko míval radost světskou,
pak s tou zíval svátost náboženskou.
-
Zkratkou i zpíval pro slabost ženskou
a takto sníval chrabrost slepeckopu.
-
Co všecko býval v pravost hereckou
či skrýval si v žádost spojeneckou.
-
Ztrátou rival se i dal svou stezkou
nad to, v příval prostou touhou hezkou.
-
V síti
-
Splétající naše bytí,
viděni i plaše skryti.
-
Sešiti nití k přežití,
v dění myti, své tající.
-
Ve tmách
-
Vkročí vztah
v očích strach
poroučí.
-
Tah ve snách
po ztrátách
snah pro krach
se loučí.
-
Po těch hrách
v patách prach
sen stočí.
-
Ve prospěch
zřen v zápach
jen končí.
-