-

Rival

-

Jako děcko míval radost světskou,

pak s tou zíval svátost náboženskou.

-

Zkratkou i zpíval pro slabost ženskou

a takto sníval chrabrost slepeckopu.

-

Co všecko býval v pravost hereckou

či skrýval si v žádost spojeneckou.

-

Ztrátou rival se i dal svou stezkou

nad to, v příval prostou touhou hezkou.

-

V síti

-

Splétající naše bytí,

viděni i plaše skryti.

-

Sešiti nití k přežití,

v dění myti, své tající.

-

Ve tmách

-

Vkročí vztah

v očích strach

poroučí.

-

Tah ve snách

po ztrátách

snah pro krach

se loučí.

-

Po těch hrách

v patách prach

sen stočí.

-

Ve prospěch

zřen v zápach

jen končí.

-

-

Poryv

-

Skokem hrou, jak vítr fouká,

tokem sílí či se tlumí.

Svou to umí i trn sdílí

a cílí na tlak do oka.

-

Mírný, prudký poroučí se,

smírný skutky točí v ose.

Pobyv, že jen tak si hraje,

zlem pokouší, ne sen z ráje.

-

Inflační

-

Shora souhra

chorá.

Zdola zvolá

zprava zleva

zpráva z práva

zdravá strava

správná sleva.

-

Euforická

-

Kázeň, jak v lad zdá se mi,

báseň nálad v zázemí.

-

Fáze zadat, hráze v řád

a blaze si zdávat snad.

-

Snít ve stavu bez tíže,

představu mít prestiže.

-

Obrácen zrakem k jasu,

odvrácen vláknem času.

-

Klícka, ve směru lidská,

věru euforická.

-

. - .

Seznámení z internetu,

sen mámení ihned v letu.

Na znamení světem letí,

zaznění se světlem světí.

-

Inspirace

-

Inspirace spí si sladce,

sen v ní vládce, vjem ten bdící

sní jen krátce.

Mizí v dálce,

své i ztrácí vizí dárce

a nevrací se hledící.

-

Servil

-

Kam se pohnul

tam se ohnul.

Kde sen zvednul

zlé jen shlédnul.

V čem se zhlédl

ve svém vedl

a všem jedl.

-

-

Skloňování

(1. - 7. pád)

-

Kdo, co je pouto?

Touha bez koho,

čeho, jen prohra

toho svého, lest

pouhá snového.

-

Ke komu domů,

k čemu sen, k tomu

jen svému stromu?

-

Koho, co dojme,

touho vzbuď to mé

a suď i pojmem.

-

O kom, o čem, s kým,

s čím vším hrou o tom?

Se svou dobou tou.

-

Zrak

-

Jak však své oči stočí,

tak i zlato se mění tlaky

a ztrátou nato skončí

v zapomnění.

-

Takto vidí obrazce,

z proměn vzato k otázce.

Za to sklidí v nadsázce,

odměn snad či poradce.

-

-

Jen tak zlehka

-

Jak vánek s tebou se setká

a z dálek zvané své vetká

i slovo setbou obtéká

hrou svou, touhou do daleka.

-

Jen tak lechtá, víc tě nechá,

nespěchá a pak zas vane,

kde je psané, vstříc i dané

to, co zvládne a neleká.

-

Volba slůvek

-

změn se leká

hloubá skutek

jen sen svléká

ostrůvek ten

jenž zaostřen

v plen obtéká

mělká řeka.

-

Rande s DNA

-

Jeho Déená a její Déená,

dospělých v záměru změn,

dospěly k závěru,

že to, co něhou chtějí,

žel o jeden den se jedná.

        -       

-

Vynikající

-

viník kající se

i hájící své,

viní, haní sice,

stíní lhaní více.

-

Prostá

-

Všude straší

klidu není

co tu naši

dobu mění.

-

Chudé snáší

lidu jmění

notu krášlí

zlobu znění.

-

Lidsky

-

Prakticky nic

a teoreticky?

Teror etický

fakticky víc.

-

Vrstvy

-

Hromadí své, pro život duše

od mládí množí plod k poruše.

-

Skrz ty vrstvy se rodí úspěch,

pláč, co vše soudí, úcta i hněv,

ač sen loudí to ustát v úsměv.

-

Slovo dalo slovo

-

Vzniká sousloví, pak věta

a souvětí, jež osloví

i vzlyká, avšak odvětí,

jak v atak lžeš, že zakletá.

-

-

Tak jak

-

Být či nebýt?

Být, nebít

i nebýt bit.

-

Co to je

-

Můj, tvůj, všech

ten chvat, spěch v nás.

Jen sen, pád zas

a těch změn běh.

-

Co hrou přeje,

vpřed jde či zlé je.

Proud kam spěje,

ve vzlet i v klam.

-

Tou nocí

-

Sen své lže

jen že je.

Paták pak

ten na tlak.

-

Jakpak zde

nátlak tak?

-

Strach a krach

ach i vrah

prach v patách.

-

V hrách zas tah

zásah snah

jas ve snách.

-

Hodně zlé

hodné zve

skrytý vliv

sci-fi div

i obdiv.

-

Sexy typ

s věcí slib

fantaz krás

ran však kaz.

-

Školu či

zábavu

i práci

sen vrací.

Od pólů

a v právu

k senzaci.

-

-

Na správě

-

Je to správně právně i mravně správně?

Ano pane, hlavně právě právně.

A co mravně?

To je ta hra vně.

-

Zvěsti

-

Hledáš-li štěstí

v neřesti,

počítej s neštěstím.

Čekáš-li neštěstí

se ctí,

můžeš i nalézti štěstí.

-

Ta pravda

-

Co si jen tak hrála

zralá, jak se zdála,

prádlo své i prala,

nosila a dbala

na to, by jí padlo.

-

Pravda, co si zadá

čisté, jako zrada

jisté, ta prosila,

snem jen takto síla,

co v plen se rozbíjí.

-

-

Zdej si

-

kde jsi,

jestli

jsi či

nejsi

věcí

čísi

zvěsti

ve lsti

štěstí.

-

Zde jsi,

směsí

třecí

přeci.

-

Vědci

se ctí

kdesi

s hecy

děsí

klecí.

-

I ty

přej si

v lekci,

že s ní

své jsi.

-

Pro to

-

Hrej si a

tím vyhraješ.

Co?

Že jsi.

Přej si a přej

to,

čím i zraješ

v pouto.

-

-

Zlé sny

-

Dnem není či je se svými sny,

nocí s nimi žije vysněním

dění, v moci zření zcestnými

vjemy znění i děsivými.

-

Bdělé sní, pro ty noční směle

emoční, kde zkraty, s ranními

návraty a svatý nad nimi

zní déle jen v protiklad se zlem.

-

A ty

-

Co dnem i nocí v dobrém zvoucí

vjem, s pomocí moci o shodném

konci, jak v souboji po svém to

obojí spojí v tlak rostoucí.

-