Moucha / Dny a noci / Láska II

-

Moucha

-

Vletěla velká moucha,

krást, otevřeným oknem.

A bzučí stále do ucha,

byť i neviděna okem.

-

Již je vidět, jak se motá,

a marně hledá únik.

Létá z kouta do kouta,

kde jen byl ten průnik!

-

I slitoval se nad ní vztekem,

a počal ji zpět nahánět.

Ta však bláznivým úlekem,

nehodlá se mu klanět.

-

Směje se jeho manévrům,

a uhýbá jim skvěle.

Nakonec pak jeho darům,

odpoví a mizí bděle.

-

Dny a noci

-

Střídají se mermomocí,

z moci sluneční pomoci.

-

Země, v otáčkách však sama,

byž i hvězdná pouta má.

-

Oddaně slunce obíhá,

mateor se kolem míhá.

-

A člověk tu, ve dne, v noci,

vlastní jen svou bezmocí,

sleduje a hlídá jevy,

co má přijít, nikdy neví.

-

Vždyť těch jevů součástí,

kde život tvořen i pasti.

Co mu dáno, lstí je samo,

osudem tak nazváno.

-

Láska II

-

Ta mocná čarodějka,

stranící cti i hříchům.

Pro radost, bolest, smíchu,

dárkyně, jak zlodějka.

-

Podělí sny každého,

přídělem vždy na míru,

jenž zahrne víru,

předem si i najde ho.

-

Rozdá právem, promíjí,

ozdobí se v proměnách.

Či jen, jak zvířený prach,

pohltí, pak pomíjí.

-

Štěstí v klidu, pokoji,

zní tak smysl předností.

Ti činitelé prostí,

v příjmu však pod obojí.

-

Ta pravá, obrazem snů,

jež ideály žije.

Život i zlořečí je,

mírou daru krásnu.

-