-
Rčení: "z ničeho nic" je jen nic,
avšak pouhé nic být nemůže.
Vždy se jedná o něco víc,
co ničemu k něčemu pomůže.
-
"Z ničeho, že by povstalo něco"?,
toť také logický nesmysl.
Jen slovní hříčky pro kdeco,
jež tak přicházejí na mysl.
-
Naproti tomu: "z něčeho něco",
jako náhle a z čista jasna.
To zní tu již jako co?,
jako logika spásná.
-
A nakonec "z něčeho nic",
jen tak do tohoto kompletu.
Třeba do slovních pranic,
pro nějakého popletu.
-
"Z ničeho nic" se stal zázrak,
že tma byla náhle tmoucí.
To lunu stříbrnou zahalil mrak,
v té neprostupné noci.
-
-
Rčení: "kde nic tu nic" je také nic,
ale ne tak doslova.
Vždy tam bývá i o něco víc,
ta přidaná hodnota slova.
-
Naopak: "kde něco tam něco",
znamená třeba mnohem více.
A nebývá to ledasco,
někdy i větší pozice.
-
"Kde nic tam něco" se neříká,
ale i to má svoji logiku.
Zde jen takto psaná rétorika,
a záleží vždy na zvyku.
-
"Kde něco tam nic",
toť řečnický nesmysl.
A co dodat ještě k tomu víc,
již nepřichází na mysl.
-
Psáti o ničem jako o něčem,
i jak se nám to prolíná.
Působit vlídným slovem či mečem,
jako zdravé dřevo nebo pilina.
-
-