Cožpak nevidíte ten pěkný odpadkový koš? Tolik to dalo práce ho vyrobit, aby přilákal vaši pozornost, a vy si nevážíte lidské práce a je vám jedno, kam odhodíte nedopalek cigarety a jiné odpadky. Tato nádoba s historickým znakem Starého Města pražského je navržená pro rozmístění na Staroměstském náměstí v Praze. Je to dvojbarevně glazovaná keramika s plechovou vyjímatelnou vložkou. I ten nejdrobnější architektonický prvek městského mobiliáře by měl mít estetickou kulturu, vhodnou pro své umístění. Ta pozdvižená ruka rytíře s mečem by měla varovat neukázněného chodce, aby nedopalek neodhazoval po chodníku či trávníku. Uhasit jej může o vnitřní stěnu plechové nádoby a potom upustit do ní. Pakliže bude někdo pořádkovou službou přistižen, že tak neučinil a zbytek cigarety či jiný odpadek nevhodil do nádoby, bude varován, že mu bude useknuta hříšná ruka, kterou takto učinil. Pro poprvé ale zaplatí pokutu 200 Kč.  

Neskrývám ve své práci, že česká renesanční architektonická tvorba je mi ze všech našich historických slohů nejbližší. Inspiruje mě racionálně-emotivní ušlechtilostí a střízlivostí formy i bohatým drobným detailem. Existují také některé úkoly, kde její uplatnění v moderním pojetí vyznívá nejlépe a nejvhodněji. Takovým příkladem je např. hledaná dostavba Staroměstského náměstí v Praze. Bez návaznosti na zdejší historické slohy se proluka jeho západní strany nedá dostavět, což je zkušenost 120 let hledání vhodného řešení. Současní modernisté toto většinou nechápou, proto svým svobodomyslným pojímáním architektury zde nemohou dosáhnout uspokojivého výsledku. 

Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha, Paolo della Stella, 1535-57, dokončil Bonifác Wohlmut, 1557-63

(Poklady minulosti, K.Neubert, J.Royt, B.Tykva, Odeon Praha 1990).

Zámek v Litomyšli, Giovanni B. Avostalis de Sala, Oldřich Avostalis de Sala, 1568-81 (tentýž zdroj).

Plzeň, radnice na náměstí Republiky, Giovanni de Statio, 1554-59 (tentýž zdroj).

Sušice, náměstí Svobody, Voprchovský a Rozacínovský dům v renesančních přestavbách (tentýž zdroj).

 Josef Zítek, 1868-81.

Josef Schulz, 1881-83 /pozměněný tvar střechy/

(Praha, průvodce-informace-fakta, C.Rybár, Olympia Praha, 1975).

Neorenesanční radnice v návrhu A.Wiehla (3. soutěž na přestavbu Staroměstské radnice z r. 1909)

- budova východního křídla je předimenzovaná a kolizní zejména vůči kostelu sv. Mikuláše.

Návrh neorenesančně-moderní dostavby SN.

-

Neradi uklízíte? Neradi vysáváte, stíráte prach na nábytku, nečistotu na omyvatelné podlaze a neradi čistíte umyvadlo, vanu a klozet? A jste akční, až když je na nich něco vidět? Jsou lidé, kteří den co den luxují a pucují zařízení svého příbytku, ale k těm já rozhodně nepatřím. Svůj čas a energii vkládám do zajímavějších a užitečnějčích činností. Jednou za čas ale tu nepříjemnou údržbu bytu také provádím.

Čištění glazovaných keramických umyvadel, van a klozetů se sice nemá provádět abrazivními (brusnými) prostředky, ale při použití toho nejjemnějšího smirkového papíru toto je také možné. Já k jejich údržbě přistupuji až po nějaké době, když již na nich vidím nějaký ten usazený vodní kámen a nečistoty. Nejdříve jsem zkoušel doporučované chemické prostředky, které jsou účinné na slabé vrstvičky usazenin, ale při větším znečištění je s nimi dost práce, a někdy je i marná. Naopak jemný smirkový papír je v tomto případě ten nejlepší prostředek. Za vlhka jím potírám, při mírném i větším tlaku, keramické plochy, které tak snadno a rychle zbavím i těch největších nečistot. Zároveň plochy i "škrabku" omývám vodou. Přitom, vzhledem k tvrdosti vypalované glazury, nedochází k jejímu poškození. Povrch zůstává hladký a lesklý. A spotřeba smirkového papíru? Jemný brusný papír formátu A4 (cca 30 x 21 cm) za 15 Kč, a z něho ústřižek 12 x 7 cm mi vystačí na celou vanu! Nevěříte? Vyzkoušejte a uvidíte.

-

Šel a šel,

svou cestou dál a dál.

I trápil ho často kašel

a nedbal směru, odkud vítr vál.

-

Nesčetných tak prošel míst,

s pochodní v srdci hořící.

Svým poselstvím však byl si jist,

jímž stále měl co říci.

-

Po cestě klopýtal, někdy padal,

mnohdy přetížen a znaven.

Pak opět vstal, i jako král,

břemena svého zbaven.

-

S pochodní v srdci planoucí,

jakoby si jen tak hrál.

Také dnem i temnou nocí,

sám se sebou se pral.

-

Šel dál a něco hledal,

ani síly větrů nedbal.

Ba ani nepřátel se nebál

a nikdy se jim nevzdal.

-

Neboť silného měl spojence,

jenž jej držel za ruku.

Od samých počátků kojence,

jistou měl v něm záruku.

-

Takto slýchal jeho hlas:

Já učím tě, co činit máš sám se sebou,

by uzrát mohl kvas.

Vždyť já jsem také s tebou,

držím ti místo tvoje, kde je jeho hráz.

-

Povzbuzen tak kráčel dál,

cestou plnou strmých skal.

Poznanou, i kterou neznal,

po níž se s překážkami pral.

-

Ten věčný plamen hořící,

tvořící i bořící.

Směřující z rubu k líci,

po sdělné pravdě toužící.

-

Nová scéna ND (soutěžní návrh z r. 2009).

-

-

Jeden malíř pravil druhému,

že bude mít životní výstavu.

Na tvou podívám se bohému,

ale nečekám tam nějakého davu.

-

A proč by to úspěch nemohl být,

vždyť je to zcela něco nového?

Pár příznivců se může zpít,

dle skromného názoru mého.

-

Za novotami se jen honíš,

a nevidíš co děláš.

A klesáš stále níž a níž,

ani řemeslo již neznáš.

-

Tvořit neznamená bořit,

ale hodnotám dávat nový smysl.

Před uměním pýchu kořit,

a v pokoře držet svoji mysl.

-

Jen se přijdi podívat,

a uvidíš tu novou bombu!

Nejspíš tam ale budu zívat,

a potom k zubaři pro novou plombu.

-

Umění se často mění,

v závislosti na jmění i hřmění.

V etickém pak slova znění,

také samo sebe plení.

-

Smysl pro humor nechyběl lidem v žádné době a uplatňovali ho i ve vážné sakrální architektuře.

-

Legrace, ta musela vždy být,

i kdyby třeba na chleba nebylo.

Byť za to byl i někdo bit,

by v životě nebylo jen bílo.

-

Humor totiž kořením jest bytí,

a smích jeho žitím.

A pro toho, kdo chce s vlky výti,

i groteska je dobrým krytím.

Zde něco z českého, anglického a francouzského sochařského humoru, uplatněného na gotických katedrálách.

Bubáci-maskaroni, konzoly, 70.léta 14.století, katedrála sv.Víta v Praze

(Pražský hrad - jiný pohled, U&Ř, 92/1).

Muž s bolavým zubem, hlavice sloupu katedrály ve Wallesu, Anglie, 13.století

(Umění středověku, Larousse, Odeon Praha, 1969).

Vážení duší, detail z Posledního soudu z tympanonu katedrály v Autunu, Francie, 12.století

(Románské a gotické umění, P.Kidson, Artia Praha, 1973).

Pokušení Krista, hlavice sloupu z katedrály v Autunu, Francie, 12.století

(Umění středověku, Larousse, Odeon Praha, 1969).

Zatracení, detail ze západního tympanonu katedrály v Autunu, Francie, 12.století,

signováno sochařem Gislebertem

(Románské a gotické umění, P.Kidson, Artia Praha, 1973).

-

Jak obtížné je dořešit vybouranou západní stranu Staroměstského náměstí v Praze znázorňuje i toto porovnání stávající zástavby severní strany SN s navrženou dostavbou, vztahující se urbanisticky i architektonicky k budově barokního kostela sv.Mikuláše. Ten nebyl stavěn přímo do náměstí, ale za ním, proto je takto natočen svým hlavním průčelím. Byl překryt tzv. Krenovým domem a po vybourání tohoto domu poněkud nelogicky vtažen do současného obrazu náměstí.

Opětné překrytí kostela již není žádoucí a možné, a tak se tato vzácná památka stala největším problémem soutěží nejprve na přestavbu velkého radničního křídla (od počátku 20.století) a po 2.sv.válce, kdy bylo zničeno a vybouráno i toto křídlo, také soutěží na novou dostavbu proluky. Ze šikmých pohledů z náměstí ale jeho částečné překrytí možné je, při dostatečném odstupu zástavby od průčelí chrámu a vytvoření vhodného prostoru před ním.

Zatímco průběžně stavěná neobarokní budova v severní straně SN působí pohledově na boční průčelí kostela přijatelně, v působení na hlavní průčelí chrámu je podobná urbanistická situace nepřijatelná. Jakákoli takto vedená velká budova zde vyznívá rušivě a vůči kostelu degradačně. Dostavbu je proto nutné rozdělit vně na několik řadových domů. Radniční křídlo může být jen menší (ostatně menší bylo i před přestavbou na velké křídlo Nobileho radnice) a ukončené štítovými domy, vedenými souběžně s průčelím chrámu - nikoli kolmo na ně. Takovým způsobem je možné dosáhnout harmonického vztahu mezi všemi těmito budovami a dokončit stavební vývoj Staroměstského náměstí v Praze.

Situace před přestavbou budov severní strany SN, v rámci asanace Josefova (foto z 2.pol.19.století).

Po roce 1901.

Severní strana Staroměstského náměstí - současnost.

Navazující západní strana v návrhu dostavby.

-

-

Bylo nedělní, slunečné ráno

a modré nebe bez mráčků.

Noční divadlo snů dohráno,

za oknem slyšet hlasy ptáčků.

-

Temná obloha svitu měsíce,

se proměnila v záři slunce.

Nyní i světla jejich směsice,

tak předali si svoje funkce.

-

Ale nebývá to takto často,

by obojí nebe bylo čisté.

Snad případů jen deset na sto,

 vidět lunu cele není jisté.

-

Tentokrát však to vyšlo,

 úplněk měsíční a sluneční.

Jakoby jim o spolupráci šlo,

kdy jeden nad druhým tu neční.

-

-

Spíš zajícům, kteří si tam snadno proskočí na zahrádku pro něco dobrého. Že by to navrhovatel plotu tak trošku přehnal s tou originalitou?

No jo, kamenná podezdívka samý schodek a ty plotové díly s dřevěnými příčkami také. Navíc místo zděných sloupků jen nízce vyvýšené stupínky pro květináč a jinak díry v plotě. A zákazník na to, jéééé, to se mi líbí. Všichni se zbláznili? Ale ne, jde o velkou zahradu na okraji jedné obce, která má svoje drátěné oplocení. V ní se nachází rodinný domek, hospodářský objekt a kůlna. U té dřevěné kůlny byl zbytek pískovcového soklu původního zbouraného domu staršího data, který se takto zachoval jen v této straně objektu. Zákazník si jej přál nějak okrasně využít a upravit, třeba jako ozdobný plůtek. Jinak zeleninu a ovocné stromky mají jinde, a ty jsou chráněné ještě dalším drátěným plotem. Takže by to mohlo být spíš pro srandu kolemjdoucích. Ale dávno již tomu a plůtek se nedělal.

O co jde na Staroměstském náměstí v Praze ohledně jeho dostavby? O to, co nejlépe urbanisticky, architektonicky a funkčně dořešit prostor proluky po vybouraném velkém radničním křídle (Nobileho radnici).

Jde o to, aby nové doplnění chybějící zástavby bylo obecně přijatelné kulturní veřejností, aby vypadalo hezky, aby nerušilo, nekolidovalo a bylo po všech stránkách náměstí přínosné. Domy rynku jsou obdivované pro svoji krásu a téhož je třeba dosáhnout i u nových staveb. Vytvořit modernost, která přirozeně naváže na zdejší historii. To znamená, že musí absorbovat i něco z ní. Ano, nové významy, ale pro toto místo logické a vhodné. Moderní formy, které se odpoutávají od těchto urbanisticko-architektonických vazeb, zde vyznívají nepřijatelně. A tak se zde opět připomínám souborem štítů průčelí navržených domů.

-

Kulturo ty naše drahá,

kde jsi nám to zůstala.

Vždyť čeká na tě Praha,

a ty jakoby jsi spala.

-

Arkýř s atikovým štítem z navrženého radničního křídla.

Štít modrého domu.

Štít růžového domu.

Štít žlutého domu.

Štít téhož domu obrácený do dvora.

Z jižní strany Staroměstského náměstí.

-

Zde se opět vracím k porovnání původní malé radniční budovy z huti Petra Parléře, jejíž rekonstrukce je také zvažována pro staronovou dostavbu vybourané proluky v západní straně Staroměstského náměstí v Praze, s mým návrhem rovněž menší radnice, s připojenými štítovými domy.

Člověk neznalý těchto věcí posuzuje architekturu jen jako laik, podle vlastního vkusu. A právě tomuto publiku jsou určeny moje články o architektuře, a zde především o dostavbě Staroměstského náměstí.

Rekonstrukce původní románské zástavby Staroměstské radnice a jejího okolí, již s gotickou věží a východním radničním křídlem (kresba arch. M. Brix).

Původní podoba budovy z 2.pol. 14.století.

Na modelu (HMP) je ke snížené věži připojeno toto původní radniční křídlo, které připomínalo spíše malý kostelík, za což bylo i kritizováno. K němu přiléhaly malé románské domy a velký Krenův dům, zakrývající kostel sv.Mikuláše, původně také románský. 

Tuto urbanistickou a architektonickou situaci s odkrytým kostelem rynek ve své historii nezná. A již vůbec ne s jeho barokní přestavbou. Zde vidíme problematickou konfrontaci mezi oběma historickými objekty, natočenými k sobě - radnice zadním průčelím k hlavnímu průčelí kostela. Dále vidíme již nepřijatelné snížení monumentální radniční věže z důvodu jakési přiměřenosti (původně byla nižší). 

Tato varianta dostavby předpokládá v plánu také doplnění zbytku proluky již moderními stavbami. Jenže architektura lodi radnice je ukončená, proto k ní není možné hodnotně připojit jinou stavbu. Jednalo by se tedy o vložení samostatného objektu. Takový úkol by bylo prakticky opět nemožné kvalitně řešit ve vztahu k oběma budovám a na patřičné kulturní úrovni ve vztahu k zástavbě Staroměstského náměstí.

Současný stavební stav proluky (domy před kostelem jsou za prolukou).

Tento návrh malého radničního křídla odbourává všechny problémy. Ponechává věž bez stavebních úprav, logicky k ní přiléhá v typologii své funkce (není již kostelní lodí), a uťatým ukončením dává možnost připojení dalších objektů pro dostavění zbytku proluky. Architektura domů koresponduje s historickým jižním křídlem SR a s ostatní zástavbou náměstí. Štítové domy také zohledňují kostel sv.Mikuláše v pohledech z náměstí (jediná průběžná budova je vždy v této osmdesátimetrové proluce nadměrná a konfrontační). Celý soubor staveb tak získává ucelenou kompozici a odpovídající zařazení do urbanismu Staroměstského náměstí. I pro zeleň a odpočinek s občerstvením zůstává ve dvoře za dostavbou dost prostoru.  

Jižní křídlo SR.

-------------------------------------------------------------------------------------

A tak,

nehledej kde nenajdeš,

a nepohrdej možným.

Aby v mysli tvé nevězela lež,

a tvou skrýší nebyl anonym.

-

Nehledej kde nenajdeš,

a nechtěj pravdu obracet.

Abys neslyšel pak, jak sám lžeš,

že plodný strom chceš kácet.

-

Je svátek vítězství a osvobození od nacistické okupace. 8.5.1945 se ještě u nás bojovalo, např. na Staroměstském náměstí v Praze, kde řádila tanková děla a padaly bomby na Staroměstskou radnici. Gotická část budovy byla obnovena, ale neogotické křídlo z 19.století muselo být strženo, neboť z něho zůstaly stát jen obvodové zdi. A jeho zbytek při věži zde stojí dodnes.

K historickým podobám zástavby se již z různých důvodů není možné vracet, proto se hledá vhodnější stavební řešení. Soudobě-historický charakter urbanismu a architektury si toto místo ale žádá. Čistě moderní architektura se pro připojení ke gotické věži a před barokní kostel sv.Mikuláše nehodí. Bylo vytvořeno již mnoho návrhů, ale žádný zatím nebyl schválen k realizaci.

Po 8.květnu 1945.

Zbořeniště dodnes!

Návrh dostavby v historicko-moderním stylu.

- 

Jako architekt zahrad a staveb jezdím tam, kam mě zvou na práci, to je hlavně na venkov. A tady za ta léta člověk prožije různých zajímavostí, někdy i napínavých chvil. Většinou je to normální pracovní záležitost, dohoda se zákazníkem, zaměření upravovaného pozemku s podrobnostmi na něm nebo staveb pro vypracování návrhu, předběžná konzultace a nakonec předání práce proti úhradě. Mnoho různých situací a potřeb, mnoho podmínek všeho druhu i problémů se zákazníky. Ne vždy jsme se dohodli, ne vždy to dopadlo čestně. Občas si zde prožiji i něco dramatičtějšího a dobrodružnějšího.

Třeba na mě vyběhl neuvázaný vlčák a než ho domácí stačili zastavit, měl jsem ho před nosem. Ovšem vůbec mě nepolekal, zůstal jsem stát jako socha a hleděl na něj bez záchvěvu strachu. To na psa zapůsobilo, zastavil se mi opravdu těsně před nosem a potom sklapl a odplížil se. Samozřejmě za hlasitého okřikování a nadávání jeho pána.

Nebo jinde, jak jsem vstoupil na pozemek, hlídaný zde nejdůležitějším tvorem dvora - jezevčíkem, ten najednou vystartoval a zakousl se mi do nohy. Bylo to ale jen povrchové kousnutí a samozřejmě také za rámusu jeho majitele.

Jinde to byl zase agresívní kohout, ten taky dovede pěkně zaútočit, i na hlavu. Ale než doběhl ke mně, měl jsem v ruce klacek a mávhutím kohouta zahnal.

Prase se zajímá jen o žrádlo, a když je hladové a již odrostlé, může i docela postrašit. To jsem zaměřoval něco vedle pozemku, kde měli chlívek s vepříkem. Ještě nedostal nažrat, ale jak ten vyváděl! Toho chrochtání, kvičení a rámusu, že se chlívek otřásal, div, že se nerozpadl. Potom přišel krmič, praseti dal nažrat a byl klid. Komentoval to tím, že ho to brzy přejde.

Zažil jsem i berana, jen se přiblížil a stál, nic neudělal. Ale i ten umí být nebezpečný, když se rozběhne proti člověku.

I s krávami si umím popovídat jejich řečí. Když zabučela, zabučel jsem také, jen na mě tupě hleděla a byla z toho úplně blbá.

A krocan jak hudroval, ale zmohl se jen na hudrování. Pohrozil bych mu klackem a hned by ho to přešlo.

Slepice jsou často jen k politování, neboť, když jsou stále zavřené v malé ohradě, tak tam vyzobou všechnu trávu a dělají se jim i holé zadky.

Také jsem pracoval, respektive chtěl pracovat, u jednoho lesa s mokřinami, kde se přemnožili ovádi. Jak jsem tam vstoupil, hned jsem byl jimi obsypaný a začali štípat. Co jsou ti velcí domácí tvorové proti takovému malému hovadu, když je ve velké přesile. Mazal jsem odtamtud, jen se za mnou po poli prášilo. 

No, těch zážitků s domácími i divokými zvířaty bylo již mnoho. Jednu dobu jsem chodil pozorovat ptáky na vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Občas tam zavítá i orel mořský a loví ryby. Je to velký pták, vyvolávající respekt (rozpětí křídel až 2,4 m). Jednou jsem tam stál na břehu a náhle uviděl se vznášet nad vodou orla. Koukal jsem na něj a on se dokonce vydal v letu ke mně a téměř na mě učinil nálet. Nějak jsem ho přitahoval. V docela těsné blízkosti se ale vzpamatoval a vybral to zase do výšky. Jestli mě považoval za nějakou kořist, nebo jen tak ze zvědavosti, to nedovedu posoudit. Každopádně já se opět projevil hrdinně, ani okem nemrkl a necouvl, což orla upozornilo, že asi nebudu vhodnou kořistí pro něj. Ucítit jeho pařáty bych ale nechtěl. 

-

Bylo slunečné ráno - 1. máj

a vzduch prosycen svěžestí.

V rozpuku již dýchal celý kraj,

byl klid a v srdci i pocit štěstí.

-

Máj, ten nejkrásnější měsíc v květu,

přírody se probouzející.

 I ve svém varovném poselství světu,

bychom nebyli jen sobě přející.

-

Vždyť přírody nám tu ubývá,

hmyzu, zvěře, rostlin.

Zpěváčků v sadu méně zpívá

a přibývá holin.

-

Máj, naděje a lásky čas,

jenž každým rokem vrací se zas.

Vždy kouzlem svým překvapí nás,

ten měsíc přírodních krás.

-

-