Pod zámeckým kopcem na Karlově náměstí v Náchodě stála a ještě z části stojí tato nízká zástavba, čekající na dostavbu a přestavbu. Střední vyšší a předsunutý objekt bývalé malé tiskárny byly již v demoličním stavu, proto musely být odstraněny. Vpravo ukončuje zástavbu nízký členěný rodinný domek, vlevo je objekt trafostanice. Dále pak jsou v kopci terasově nad sebou další rodinné domky.

Toto je studijní řešení nových domů v tomto místě, které uvažuje především obytnou funkci. Návrh zachovává specifický charakter této nízké členité zástavby v úpatí zámeckého kopce a tradiční typ architektury.

V tomto článku porovnávám historizující architekturu Staroměstského náměstí, s vlastním přístupem k historickým slohům pro dotvoření chybějícího stavebního článku západní strany náměstí - v odstupu 100 let.

Neobarokní domy, stojící v severní straně SN, byly postaveny v rámci josefovské asanace na místě zde zbořených barokních domů v letech 1896-1909. Rohový dům (Schierův) byl na konci 2.světové války značně poškozen bombardováním a při rekonstrukci v letech 1946-49 pak o patro snížen.

Tyto budovy jsou dokladem architektury své doby, kdy se mísily dekorativní prvky historizujících slohů se secesními. Fasády budov se vyznačují značnou přezdobeností, která stírá původní hodnoty slohové architektury.

Vývoj moderní architektury se pak postupně odchýlil od této tvorby až do opačného extrému - do tzv. funkcionalismu. Avšak ani pozdější vývoj moderní architektury již nedokázal najít nové vhodné obsahové formy pro dostavbu Staroměstského náměstí.

Abychom mohli SN dostavět novým adekvátním způsobem, návrat k typologii zdejší zástavby je nutný. Po stoleté zkušenosti moderny se již ale nemusíme vracet k eklektickému historismu á la 19.století, ale můžeme vytvořit novou stylovou syntézu, čerpající ideově i formálně jak ze starých slohů, tak také ze současnosti. V novém architektonickém tvarosloví, navazujícím na zdejší slohy: gotiku, renesanci a baroko. Vzájemná kulturní kontinuita je zde základním předpokladem pro úspěšné stavební dokončení Staroměstského náměstí.

                 Původní barokní domy severní strany SN, zbourané v r.1895:

                  Neobarokní domy z let 1896-1909:                                    

                  Západní strana SN v současnosti:         

                  Návrh nového menšího radničního křídla v moderně klasicistním stylu:

Zdroje:

Virtuální Praha; Srdce města, URM Praha 2008                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           

Zde se zaměřuji na klenby 1.NP navrženého nového křídla Staroměstské radnice. Jedá se o síň v přízemí, určenou pro výstavní účely a o loubí budovy. Klenba síně je tvořená soustavou klenebních polí (travé), tvořených kolmo na sebe vedenými valenými kruhovými a elipsovitými klenbami o stejné výšce, ale nestejných šířkách (rozponech). V půdorysu tato klenební pole tvoří v případě stejných rozponů čtverce a v případě nestejných rozponů obdélníky. Průniky kleneb vytvářejí mezi rohy travé kresbu kříže.

V případě různých šířek valených kruhových kleneb jednotlivých travé se jedná o oblouky nestejných poloměrů, které se v kresbě průniku projeví jako nežádoucí vlnovky. Abychom tyto vlnovky vyrovnali, je třeba, aby klenba v širším rozponu neměla svislý průřez kruhový, ale pravidelně elipsovitý. Jedná se o roztažení travé s průniky stejných oblouků do obdélníkového půdorysu.

Na tomto efektu je založené celkové zaklenutí síně, který mu dodává moderní charakter. Klenbu venkovního loubí budovy tvoří několik polí s lomeně valenými oblouky, kde je naopak využito efektu průniku kleneb nestejných rozponů. V půdorysu či podhledu průniky vytvářejí pravidelně se protínající lomené vlnovky.

Půdorys 1.NP:

Svislý podélný řez síní:

Kruhové oblouky nestejných poloměrů se v průniku vlní:

Kruhové oblouky stejných poloměrů se v průniku kříží rovně, stejně tak i při roztažení klenby v jednom směru, kdy se oblouk mění v pravidelnou elipsu a půdorys v obdélník:

Svislý příčný řez síní a loubím:

Podélný řez loubím:

Domy Staroměstského náměstí jsou všeobecně známé svou podobou, svými průčelími, které zachycuje mnoho fotografií a filmů, ale málokdo je zná všechny podle názvu. Obecně se vžila pojmenování jen některých. V tomto informativním článku uvádím soupis domů Staroměstského náměstí s jejich historickými názvy.

1)  dům U Zlatého rohu

2)  dům U Minuty

Jižní křídlo Staroměstské radnice:

3)  dům U Kohouta

4)  Mikšův dům

5)  dům Kramáře Kříže

6)  Wolflinův dům

Severní strana náměstí:

7)  Schierův dům

8)  palác bývalé Městské pojišťovny, nyní Ministerstva pro místní rozvoj (dvě fasády)

9)  bývalý klášter paulánů

Východní strana SN:

10)  dům U Zlatého slona (Cukrovský, Laschův)

11)    -,,-  Zlatý Kříž

12)  palác Goltz-Kinských

13)  dům U Kamenného zvonu

14)  Týnská škola

15)  U Bílého jednorožce (Pelechovský, Trčkovský)

Jižní strana SN (po ulici Železnou):

16)  Storchův dům (U Kamenné Panny Marie, U Černých dveří)

17)  U Kamenného beránka

18)  U Kamenného stolu (U Měny)

19)  U Lazara

20)  U Červených dveří

Jižní strana SN (od ul. Železné):

21)  U Zlatého velblouda a U Zlatého jednorožce

22)  U Zlaté koruny, U Zlatého koníka (spojené dva domy)

23)  U Bílého anděla (U Čápů)

24)  U Červené lišky (U Srpů, U Zlatého vlka)

25)  U Modré husy (U Bindrů)

26)  dům Na Kamenci

27)   -,,-  U Vola (U Smertošů, U Bílého lva)

28)  Vilímkovský dům (U Kryštofa)

29)  dům U Černého (Zlatého) anděla

Západní strana Staroměstského náměstí zatím čeká na svoji novou dostavbu. Tu v tomto návrhu tvoří menší radniční křídlo a tři k němu připojené štítové domy, pojmenované podle barvy průčelí: Modrý, Růžový a Žlutý.

Zdroje:  Virtuální Praha

              Srdce města, URM Praha 2008

Zajímavý je také vývoj svítilen v prostoru Staroměstského náměstí. Původně zde byly nízké jednoduché lucerny, které nahradily v 2.polovině 19.století složitější víceramenné plynové svítilny. Elektrifikace pak přinesla převratný zlom i ve způsobu osvětlení. Plynové lampy byly počátkem 20.století nahrazeny vyššími secesními kandelábry se zavěšenými svítidly ve dvou typech, které stály na Staroměstském náměstí do konce 40.let. Během 2.poloviny 20.století pak byly lampy vícekrát vyměňovány modernizovanými typy, designem poplatnými své době, se středně vysokými i vysokými kandelábry, a dokonce zde instalovány i zcela běžné průmyslové výrobky, do tohoto historického prostoru nevhodné. Koncem 80.let se názor na osvětlení SN vrátil opět k nižším pětimetrovým svítilnám s kulatými skleněnými osvětlovadly, které tu jsou dodnes. Jen před jižním křídlem Staroměstské radnice a v některých přilehlých ulicích se vývoj vrátil k plynovým lampám 19.století a obnoven byl tak cech lampářský.

Studium historického vývoje těchto objektů přináší dostatek zkušeností i poučení, ze kterého lze vyvodit obecně platnější závěry. Jako nejvhodnější je zde návrat k typologii a dimenzím lucernových lamp, z pohledu naší doby je ale třeba tvůrčího přístupu, ne pouhého návratu k historizujícím formám. V designu by mělo jít o ztvárnění do moderního stylu. Zmíněné historizující svítilny bych již neměnil, nahradil bych jen současné moderní lampy.

                                Foto z 2.poloviny 19.století:

        Foto z r.1918:

                                               Jedno, tří a pětiramenná el.lampa, v.5m:

Když jsem před lety viděl zrekonstruovaný dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, udivilo mne, jaký názor se prosadil při obnově této vzácné památky. Přitom se jedná o jediný dům v Praze, který byl zatím objeven v takto zachovalém stavu ve své původní gotické podobě.

Při hloubkovém stavebně-historickém průzkumu v r.1965, kdy byla snesena fasáda jeho někdejší barokní přestavby, byla objevena členitá kamenná architektura, v barokních zazdívkách pak přrvážná část osekané kamenické a sochařské výzdoby. Jeho koncepce nasvědčovala, že se jedná o gotickou architekturu 1.poloviny 14.století (datováno okolo roku 1340). Honosnost a nákladnost výzdoby fasády, jejíž architektonické zbytky a fragmenty bylo možno dotvořit do pravděpodobné původní podoby těchto článků, ukazuje na dům zámožného měšťana (patricie).

Návrh, podle kterého byla prováděna rekonstrukce, počítal s plnohodnotnou obnovou fasády (parter dotvořen), méně šťastně však již dům zastřešoval poněkud tvrdě a nesourodě vyznívající dlátovitou střechou se soudobě pojatou věncovou atikou. Obnova fasády byla nakonec provedena muzeální konzervační metodou nálezu, doplněného o složené zlomky výzdoby, nalezené v zazdívkách, ovšem navržené zastřešení bylo realizováno. Dům tak ztratil svoji suverenitu, není již ani gotický ani soudobý. Tyto památkářské postupy a metody mají jistě svoje odůvodnění a opodstatnění, na Staroměstském náměstí by ale člověk rád viděl domy v jejich plné kráse. Proto jsem se rozhodl pokusit se této mimořádně cenné památce vrátit její přesvědčivost.

Nový návrh přejímá řešení fasády architektů SÚRPMO Praha ze 60.let, dlátovité zastřešení ale odstraňuje a nahrazuje tvarově měkčím dlátkem bez atikového věnce, který nikdy v historii nemělo.

Sadelerův prospekt Staroměstského náměstí z r.1606 (rytina J.Wechter) zobrazuje tento dům v úpravě pozdně gotickou jagellonskou gotikou:

Barokní přestavba domu na Staroměstském náměstí - do 60.let 20.století (foto po roce 1900):

Původní návrh na rekonstrukci domu architektů SÚRPMO Praha ze 60.let (kresba Ing.arch.J.Staněk):

Foto: Praha-dům U Kamenného zvonu, W.Rebel, Creative commons, licence 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0):

Vlastní návrh na novou přestavbu domu:

Zdroje: Pražská architektura, Ing.arch.J.Staňková, Ing.arch.J.Štursa, Ing.arch.S.Voděra, Praha 1991

             Srdce města, URM Praha 2008

Klášter Na Slovanech s kostelem P.Marie a slovanských patronů (v Emauzích) nechal postavit ve 14.století Karel IV. a jeho první podoba byla dokončená roku 1372. Chrámová architektura však nebyla v exteriéru nijak výjimečná, v průčelí se střídají vysoká gotická okna s opěrami klenby a původně měl kostel pouze vysokou sedlovou (valbovou) střechu. Za barokní přestavby kláštera v 17.století bylo na západním průčelí chrámu přidáno dvojvěží s cibulovitým zastřešením, střecha snížena, jinak gotika stavby byla nedotčená. Vznikl tak architektonicky nesourodý celek, který měl další stavební pokračování koncem 19.století, kdy byly věže nahrazeny neogotickými. Ale ani tato přestavba nebyla konečná.

V únoru 1945 dostal kostel letecký bombový zásah a zůstal v sutinách. V 60.letech došlo na jeho rekonstrukci, přičemž věže již nebyly obnoveny, ale nahrazeny křížícími se zahrocenými betonovými skořepinami. Z průměrné chrámové architektury, která však vytvářela důstojnou dominantu v panoramatu zdejší zástavby, se tak stal nevýrazný a nestylový architektonický slepenec. Toto je nejnešťastnější podoba, jakou tento sakrální objekt kdy měl.

A tak si zde připojuji svůj návrh nového řešení západního průčelí chrámu. Vzhledem k tomu, že díky velkým oknům se na gotické průčelí nedá přistavět nic architektonicky sourodého a hodnotného, je průčelí řešené celé nově, v jednotném moderním stylu, avšak harmonizujícím jak s gotikou kostela, tak také s barokem kláštěrní budovy.    

Původní podoba kostela P.Marie (detail ze Sadelerova prospektu z r.1606, Wikimedia commons):

Barokní přestavba kláštera a dostavba věží na kostelu (Pražská architektura, Ing.arch.J.Staňková, Ing.arch.J.Štursa,  Ing.arch.S.Voděra, kresba Ing.arch.J.Staněk, Praha 1991:

Neogotická přestavba chrámu koncem 19.století (foto z 30. - 40.let).

    Modernistická přestavba věží kostela ze 60.let 20.století: 

Navržené nové průčelí sjednocenou architekturou:

              Interiér:

              Půdorys:

Tento článek je věnován mému soutěžnímu návrhu na přestavbu pláště Nové scény Národního divadla. Soutěž se konala v r.2009 a jejím úkolem bylo, kromě lepšího zapojení budovy do zdejšího historického prostoru, snížení přehřívání sálu v letních měsících a odhlučnění uličního provozu. Duté skleněné tvarovky stávajícího pláště budovy vytvářejí tzv. skleníkový efekt, v důsledku čehož bývá v létě nadměrně přehříván divadelní sál. Také je nedostatečná izolace od uličního hluku, což ruší představení.

Návrh řeší architekturu budovy NS moderním klasicistním způsobem, vhodným pro toto historické místo, a technické problémy snižuje dvěma plášti, v celkové tloušťce zhruba stávajícího pláště. Jedná se o vnější plášť hliníkové fasády, zavěšené na vysunuté pomocné ocelové nosné konstrukci, s neotvíratelnými zdvojenými determálními okenními tabulemi, a vnitřní plnostěnný plášť s veškerými izolačními obklady, zavěšený na hlavní ocelové konstrukci. Celá budova je nesena ocelovou konstrukcí.

Architektura návrhu v soutěži neuspěla, neboť porota ocenila, jak již to dnes v takových soutěžích bývá, extravagantní modernistické úlety, na tomto místě nerealizovatelné. 

Divadelní náměstí (soutěžní foto):

Pohled Národní třídou (soutěžní foto):

Řez navrženým pláštěm (detail):

Tyto další části návrhu nebyly v soutěži požadovány, vypracovány byly mimo ni:

Pohled od budovy ND:

Půdorys 1.NP (červeně návrh úprav):

Půdorys 4.NP:

Podélný řez:

Příčný řez divadelním sálem (červeně úpravy):

Příčný řez vstupní částí budovy:

Tančící dům na Rašínově nábřeží v Praze (1996) se mi nelíbí, nepatří sem, nezapadá, je příliš extravagantní a výstřední. Před lety jsem si vyzkoušel také tento úkol, navrhnout zde rohový dům, který by se lépe zařadil do zdejší nábřežní fronty domů. Bez zbytečných násilností a nepatřičností, moderně, ale citlivě k sousedním secesním budovám. Takový secesní dům na tomto místě stál a byl zničen při americkém leteckém útoku v únoru 1945.

Foto z r.1934:

Po leteckém útoku 14.2.1945:

Architekt, 14-15/96:

Tato budova je navržena rovněž pro kancelářské využití, ale mohl by zde být i menší obchodní dům nebo také byty:

Půdorys 1.NP (úprava stávajícího):

Půdorys vyšších podlaží:

Půdorys obytného podlaží:

V tomto dalším článku, pojednávajícím o dostavbě Staroměstského náměstí, představuji výběr z návrhů architektonických soutěží, které se konaly během 20.století na přestavbu a dostavbu Nobileho křídla Staroměstské radnice.

Po odstranění Krenova domu před kostelem sv.Mikuláše v r.1901 (v rámci josefovské asanace a vybudování Pařížské třídy) vznikla urbanistická kolize mezi radničním křídlem a kostelem. Z tohoto důvodu a také z důvodu potřeb kapacitnější budovy pro Magistrát hl.m.Prahy byla vypsána první soutěž na přestavbu Nobileho radnice. Stavební zadání ovšem naopak vedlo k ještě většímu zhoršení situace monstrózními historizujícími objekty.

Zde několik návrhů ze soutěže z r.1901:

Ani 2.soutěž z let 1903-4 nepřinesla lepší výsledky:

V dalším zápolení architektů v r.1909 se objevily již první modernistické návrhy:

Potom byla odmlka 29 let a až v r.1938 byla vypsána nová soutěž u příležitosti 600. výročí založení Staroměstské radnice (1338). Tehdy již vládl v architektuře funkcionalismus, proto bylo zpřísněno památkářské hledisko. Z Nobileho radnice mělo být zachováno alespoň hlavní průčelí a jinak mohla být budova přestavěna. Jak to dopadlo ukazují následující obrázky:

Hned po válce v r.1946 byla vypsána další soutěž, tentokrát na dostavbu nacisty zničeného radničního křídla. Vůle obnovit Nobileho radnici již byla malá a modernisté opět předváděli svoje funkcionalistické názory:

Dále pak se ještě bojovalo o novou podobu východního křídla SR v r.1963, 1966-7, v r.1979 (neoficiální soutěž) a v letech 1987-88. Střídaly se zde různé projevy moderní architektury, ale opět neúspěšně:

Anonymní návrh s komentářem: "maximální zisk":

A tak si říkám, nebylo by lépe přestat s tím experimentováním a s těmi snahami o návrat do minulosti a řešit tuto proluku novým tradičním způsobem, v souladu se zástavbou ostatních stran náměstí?

Koncepce čtyř domů dostavby západní strany Staroměstského náměstí vznikla rychle, hned v prvním roce práce na tomto návrhu (1991), na podkladě rozsáhlého studia stavební historie SN a dosavadních devíti soutěží na přestavbu a dostavbu východního křídla Staroměstské radnice. Architektura domů si však vyžádala řadu let hledání a zrání pro jejich dopracování do konečné podoby. Zde představuji vývojové fáze návrhu hlavního průčelí nového radničního křídla od prvotní historizující postmoderny.

1991:

1992:

1995:

1996:

2004:

2004:

2006:

Konečná podoba průčelí:

Domy jižního křídla Staroměstské radnice (Praha, odbor památkové péče):

Dostavba proluky, vzniklé po odstranění zbylých obvodových stěn Nobileho radničního křídla, zničeného na konci 2.světové války nacisty, by mohla proběhnout podle tohoto návrhu ve dvou etapách. V 1.etapě by byla přistavěna k věži malá radnice, s parčíkovou úpravou zbylého prostoru proluky. Ve 2.etapě by pak byly dostavěny štítové domy a za nimi provedena úprava ponechaného volného prostoru pro pobyt návštěvníků v zeleni, s možnostmi občerstvení.

Stav po bombardování a ostřelování tankovými děly ve dnech 6. a 8.května 1945:

Současný stav se zbytkem Nobileho křídla při věži a s parčíkovou úpravou:

Nové radniční křídlo:

Severní průčelí Staroměstské radnice:

Půdorys proluky:

Celková dostavba proluky:

Půdorys řešeného prostoru:

Ve svém návrhu na budovu nového radničního křídla a na celou dostavbu proluky západní strany SN jsem usiloval o vytvoření nové stylové čistoty architektury. Jedná se jen o inspirace historickými slohy (nikoli o formální /eklektický/ přenos jejich architektonických prvků a článků), v obsahové syntéze s modernou. Vzniká tak pojetí architektury, kontinuálně komunikující jak se starými slohy, tak také s moderními výtvarnými směry v architektuře.

Průčelí do náměstí:

Průčelí do dvora:

Domy Staroměstského náměstí (Srdce města, URM Praha, 2008).

Ještě jednou se vracím k interiérům domů, navrženým pro dostavbu proluky západní strany Staroměstského náměstí. Zde představuji schematicky jejich schodiště v půdorysu a ve svislých řezech. Podlaží budov jsou vzhledem k architektuře v různých výškách, proto i průběh schodišťových ramen je nepravidelný, složitější.

         Radniční křídlo - půdorys 1.NP:

         Svislé řezy schodištěm:

                     Společné schodiště Modrého a Růžového domu - půdorys 1.NP:

                                Svislý řez:

                    Žlutý dům - půdorys 1.NP:

                                            Svislý řez:

Všechny soutěže zde zkrachovaly především na stavebním zadání. Vždy byla požadována radniční budova s předem stanovenou kapacitou a funkční náplní a soutěžící měli potom vyřešit její architekturu. To ale byl "kámen úrazu", neboť urbanistické a architektonické podmínky této proluky jsou velmi složité, vzhledem k takto do náměstí neprojektovanému kostelu sv.Mikuláše. Dnes tu již nemusí stát velká radnice, MHMP má svoje budovy jinde, proto můžeme dostavbu řešit v citlivém vztahu k oběma dominantám, ke gotické radniční věži i k baroknímu kostelu a k celému Staroměstskému náměstí.

Zvolil jsem měřítkem vhodnější a logičtější čtyři řadové domy, uvnitř částečně propojené. Jejich funkční náplň jsem řešil souběžně s urbanismem a architekturou budov, tedy rovněž v přiměřených možnostech ke specifice a podmínkám tohoto místa. O využití menšího radničního křídla již bylo pojednáno dříve, stejně tak o přízemí štítových domů.

Následující půdorysy podlaží budov dostavby zobrazují uspořádání interiérů pro variabilní využití firmami vhodného zaměření (nebo v jejich zastoupení). Ty zde mohou propagovat svoje výrobky nebo služby, s doplněním kulturními programy (např. Pražská informační služba, projekční kanceláře a zastoupení různých firem, vývojová elektronika apod.). Poslední dům dostavby by mohl cele sloužit k výstavním účelům (pronájem NG nebo jiné galerii). Staroměstské náměstí je velmi navštěvované a atraktivní místo, proto by tyto domy byly jistě stále využívané.

V tomto článku na téma "dostavba Staroměstského náměstí" představuji možnosti využití přízemí navržených štítových domů, připojených k radničnímu křídlu.

Modrý dům má společné schodiště s Růžovým domem. V přízemí by mohl být např. prodejní prostor.

Půdorys:

Pohledy:

Zde je uvažována kavárna + venkovní část (zásobování lahvovými nápoji suterénem nákladními výtahy; v suterénu také sklad mobiliáře; kuchyňka jen pro občerstvení).

Půdorys:

Pohledy:

Celý dům pro výstavní účely (dlouhodobější expozice, např. "historický a stavební vývoj SN").

Půdorys 1NP:

Pohledy:

Opět pohled na navrženou dostavbu od kostela sv.Mikuláše a nyní zde detail okna přízemí posledního domu (Žlutý dům). Okno má stupňovité geometricky členěné orámování (pískovec, umělý pískovec) a výrazný kříž dělení sloupkem a poutcem.

Dále pak přikládám detaily balkónů Modrého a Růžového domu.

Svislý řez:

Konstrukce zábradlí balkónu: eloxovaný hliník nebo nerez ocel.

Štíty domů, navržených pro dostavbu Staroměstského náměstí, jsem vytvořil inspiracemi historickými i moderními slohy ve vlastním stylovém pojetí. Jsou moderní a zároveň i historizující, jakožto celé domy, což je nutné pro kontinuální architektonický vývoj na tomto historickém místě.

V minulém článku jsem čtenářům přiblížil v základních rysech interiéry navrženého nového radničního křídla návrhu na dostavbu Staroměstského náměstí. Nyní zde doplňuji ještě některé podrobnosti z průčelí budovy a lustr pro zaklenutou síň přízemí.

Arkýř, vyvrcholený atikovým štítem, je hlavním výzdobným architektonickým článkem radničního průčelí. Je plnostěnný a zevnitř vytváří ve 2.patře výklenek (niku) pro umístění sochy. Architektura je moderní, inspirovaná gotikou arkýře kaple radniční věže.

(vlastní fotograf 1990)

Lustr je tvořen rozpojitelným tubusem a hliníkovými diskovitými talíři se spodní fluorescenční plochou pro odraz světla. Články dutého tubusu, z umělého skla s hliníkovými patkami, jsou osvětlovány LED diodami, umístěnými v kruhu na jejich vnitřní stěně. V pohledu zespodu jsou překryty talíři (vyjma ukončujícího článku), takže nemohou oslňovat. Na svítivosti lustru se podílejí také spodní odrazové plochy talířů.

Nyní zde představuji navrženou novou budovu radničního křídla v interiérech.

V přízemí je zaklenutá síň s průchody do staré radnice a do dvora. Vnější loubí má 2x lomený oblouk, síň pravidelně elipčitě a kruhově valená klenební pole. Pro využití místnosti by byly vhodné např. reklamní výstavy vhodného obsahu.

V prvním a druhém patře jsou navrženy síně s vykládanými dřevěnými podhledy stropů. Využití prostorů pro reprezentační účely Magistrátu hl.m.Prahy nebo k pronájmu firmám vhodného zaměření (v zastoupení), včetně zatepleného podkroví.

Půdorys 1.nadzemního podlaží.

Svislý podélný řez loubím.

Svislý podélný řez síní - pohled do náměstí.

Svislý příčný řez - pohled k věži (žluté pole pro mozaiku).

Svislý příčný řez - pohled od věže.

Půdorys 2.NP.

Půdorys 3.NP - síně s intarzovanými dřevěnými podhledy stropů.

Dveře do síně.

Půdorys 4.NP - podkroví.

V pokračování svého předchozího článku na téma "dostavba Staroměstského náměstí" přináším architekturu průčelí navržených domů. Porovnávám zde také počátky návrhu z r.1991 s konečnou podobou těchto průčelí. Je to cesta od historizující postmoderny k dokonalejší architektonické syntéze historických slohů a modernou.

Kontinuální návaznost na staré slohy je zde nutná, stejně jako přínos naší doby. Tak podobně se vyvíjely i historické slohy, které přecházely jeden v druhý ve vzájemné kulturně-ideové kontinuitě. Tvoří proto jednotu, byť se jedná o různé stylové projevy (románské počátky - gotika - renesance - baroko - klasicismus - neoslohy 19.století - secese - počátky moderny). Moderní architektura se ve svém dalším vývoji stále více vzdalovala ve svém obsahu i formě starým slohům, až s nimi ztratila kulturní kontinuitu. Proto její projevy nemohly na Staroměstském náměstí uspět a proluka zůstala dodnes nedořešená. Ovšem její problém stále podněcuje architekty k nalezení vhodného řešení dostavby.

Pokračování příště.

První návrh na dostavbu menšího radničního křídla z r.1991.

Konečné řešení průčelí.

První návrh na připojené štítové domy z r.1991.

Modrý dům - výsledný návrh.

Dopracovaný Růžový dům.

Žlutý dům.

Severní průčelí dostavby (pohled od kostela sv.Mikuláše).

Zadní (dvorní) strana dostavby.

Půdorys Staroměstského náměstí s dostavbou proluky.

Dobrý den,

přicházím na tento blog seznámit čtenáře se svými návrhy na některé mimořádně obtížné architektonické úkoly v Pražské památkové rezervaci, které dosud nebyly vyřešeny nebo nebyly řešeny dostatečně uspokojivě v daném historickém prostoru.

Staroměstskému náměstí chybí téměř celá jeho západní strana již od konce 2.světové války, kdy bylo zničeno nacisty bombardováním a ostřelováním tankovými děly ve dnech 6. a 8.května 1945 východní křídlo Staroměstské radnice (Nobileho radnice). Vznikla tak velká osmdesátimetrová proluka. Zbytek Nobileho křídla byl ponechán při věži ze statických důvodů, přičemž byl tak odkryt pohled na nevzhledné zadní průčelí jižního křídla radnice a na dvorní průčelí domů za prolukou. Proluka není rozšířeným prostorem náměstí, neboť vznikla násilnou cestou, nikoli jako projekční záměr. Její parčíková úprava je zde pouze provizorní.

Již od roku 1901 se konaly architektonické soutěže na přestavbu Nobileho radnice, neboť tato budova svými dimenzemi zde nepatřičná se po odstranění Krenova domu (v rámci josefovské asanace a vybudování Pařížské třídy), který zakrýval kostel sv.Mikuláše, dostala do urbanistické i architektonické kolize s kostelem. Soutěží od té doby proběhlo již celkem 9 (1899-1901, 1903-04, 1909, 1938, 1946, 1963, 1966-67, 1979 /neoficiální/, 1987-88), ale z žádné nevyšel návrh vhodný pro realizaci. Do 2.sv.války to byly soutěže na přestavbu tohoto křídla a po válce na dostavbu nové budovy.

Nový návrh je poučen omyly, opakovanými ve všech soutěžích, vložit do tohoto prostoru opět velkou budovu a také problémy, které v sobě nesly všechny předchozí historické podoby zástavby této části Staroměstského náměstí. Jediná velká budova, ať již jakékoliv architektury, se vždy dostávala do kolize s radniční věží, zejména pak s kostelem sv.Mikuláše a vypadávala také z měřítka ostatní zástavby náměstí. Vhodnější je zde menší měřítko několika domů v typologii vlastní stavbách SN, přiřazených k sobě tzv. adičním způsobem. Návrh tvoří menší nové východní křídlo SR a tři k němu připojené štítové domy. Architektura vychází z historických slohů, zejména z gotiky a renesance a rovněž z moderny. Proluka je zastavěná jen částečně a je zde i prostor pro stromovou zeleň s odpočivadlem a občerstvením.

Pokračování příště.

                                                                                                                                                                            Foto po r.1918.