-

Denně

-

Co se to děje

něco zve, pěje

a jiné pláče.

-

Leccos i přeje

vlídné či stinné.

-

Nesou své hráče

osvětou rváče.

-

Co naplat

-

To napsat

do zásad:

-

Opásat

odhad dat.

-

Obchvat dát

ovázat.

-

Dodat spád

tou zvát rád.

-

Planou

-

Vídáno

slýcháno.

Přidáno

pří danou.

Smícháno

smích hanou.

Vydáno

v lid ano.

-

Plodnou

-

Svobodnou

svou rodnou.

Obrodnou

tou s touhou.

Z toho zrod

plod prohrou.

Dohodou

tmou dlouhou.

-

-

Nevadí

-

Že pryč je naše mládí

i tak jsme plaše rádi

kde klíč jen straše svádí

a vítá své, jak v ráji.

-

Kde jsi i nejsi

-

Kde jsi, tam kdesi se mísí

i sen, vizí klam s nesmysly.

-

Píseň té směsi velící,

ví své k věci, si věřící.

-

Radar s vírou v jedné misi,

dar tvar mírou ve dne křísí.

-

Stanoven

-

Unaven davem,

upraven právem.

-

Otráven, ozdraven,

pozván v den ránem.

-

Ústa sen v novém,

pustá v plen slovem.

-

Úcta měn s bohem,

osten stanoven.

-

-

Klícka

-

Hřeje, laská, kde ve hře sázka,

přeje láska i pře své, třaská.

-

Ta lidská, pro niž sen jen získá,

když se skloní níž, vjem zlem jiskra.

-

Prázdno

-

Prázdno, kde vidět až na dno v pád

a snad v klad se i stydět vládnout.

-

Nejistota

-

Nikdy nevíš, čemu jsi nejblíž,

k dobrému či ke zlému svému,

i když hledíš k objemu všemu

a bdíš si, kdy ta nezní z pouta.

-

Čistota, jako nejistota,

zde ničeho příliš, dobrého

i toho zlého, ani všeho

málo, kde vidíš, co to stálo

touhou takto, slevou z moudrého.

-

-

V prestiž

-

Piš, co víš,

co nevíš

spíš, když

jsi myš

či hlemýžď,

blíž v svou skrýš.

-

Pomluva

-

Domýšlí si

ve své výši

co si kdosi

v hlavě prosí.

-

A pak trousí

kde se liší

hlavně cosi

co se nosí.

-

To ví s čísly

atak v mysli

nejistý si

nezní čistý.

-

Káně

-

Nad vrcholky stromů lesa káně kroužila

a k tomu sen jen sám, z kázně hrou tou ožila.

-

Lad v řád, žádné spolky, hnízdní revír množila,

snad zvládne soky, ve vír z toho vyzní čilá.

-

Z výše bylo slyšet i její hlas co praví,

spíše silou výraz znění, touhou svou dravý.

-

-

Rival

-

Jako děcko míval radost světskou,

pak s tou zíval svátost náboženskou.

-

Zkratkou i zpíval pro slabost ženskou

a takto sníval chrabrost slepeckopu.

-

Co všecko býval v pravost hereckou

či skrýval si v žádost spojeneckou.

-

Ztrátou rival se i dal svou stezkou

nad to, v příval prostou touhou hezkou.

-

V síti

-

Splétající naše bytí,

viděni i plaše skryti.

-

Sešiti nití k přežití,

v dění myti, své tající.

-

Ve tmách

-

Vkročí vztah

v očích strach

poroučí.

-

Tah ve snách

po ztrátách

snah pro krach

se loučí.

-

Po těch hrách

v patách prach

sen stočí.

-

Ve prospěch

zřen v zápach

jen končí.

-

-

Poryv

-

Skokem hrou, jak vítr fouká,

tokem sílí či se tlumí.

Svou to umí i trn sdílí

a cílí na tlak do oka.

-

Mírný, prudký poroučí se,

smírný skutky točí v ose.

Pobyv, že jen tak si hraje,

zlem pokouší, ne sen z ráje.

-

Inflační

-

Shora souhra

chorá.

Zdola zvolá

zprava zleva

zpráva z práva

zdravá strava

správná sleva.

-

Euforická

-

Kázeň, jak v lad zdá se mi,

báseň nálad v zázemí.

-

Fáze zadat, hráze v řád

a blaze si zdávat snad.

-

Snít ve stavu bez tíže,

představu mít prestiže.

-

Obrácen zrakem k jasu,

odvrácen vláknem času.

-

Klícka, ve směru lidská,

věru euforická.

-

. - .

Seznámení z internetu,

sen mámení ihned v letu.

Na znamení světem letí,

zaznění se světlem světí.

-

Inspirace

-

Inspirace spí si sladce,

sen v ní vládce, vjem ten bdící

sní jen krátce.

Mizí v dálce,

své i ztrácí vizí dárce

a nevrací se hledící.

-

Servil

-

Kam se pohnul

tam se ohnul.

Kde sen zvednul

zlé jen shlédnul.

V čem se zhlédl

ve svém vedl

a všem jedl.

-

-

Skloňování

(1. - 7. pád)

-

Kdo, co je pouto?

Touha bez koho,

čeho, jen prohra

toho svého, lest

pouhá snového.

-

Ke komu domů,

k čemu sen, k tomu

jen svému stromu?

-

Koho, co dojme,

touho vzbuď to mé

a suď i pojmem.

-

O kom, o čem, s kým,

s čím vším hrou o tom?

Se svou dobou tou.

-

Zrak

-

Jak však své oči stočí,

tak i zlato se mění tlaky

a ztrátou nato skončí

v zapomnění.

-

Takto vidí obrazce,

z proměn vzato k otázce.

Za to sklidí v nadsázce,

odměn snad či poradce.

-

-

Jen tak zlehka

-

Jak vánek s tebou se setká

a z dálek zvané své vetká

i slovo setbou obtéká

hrou svou, touhou do daleka.

-

Jen tak lechtá, víc tě nechá,

nespěchá a pak zas vane,

kde je psané, vstříc i dané

to, co zvládne a neleká.

-

Volba slůvek

-

změn se leká

hloubá skutek

jen sen svléká

ostrůvek ten

jenž zaostřen

v plen obtéká

mělká řeka.

-

Rande s DNA

-

Jeho Déená a její Déená,

dospělých v záměru změn,

dospěly k závěru,

že to, co něhou chtějí,

žel o jeden den se jedná.

        -       

-

Vynikající

-

viník kající se

i hájící své,

viní, haní sice,

stíní lhaní více.

-

Prostá

-

Všude straší

klidu není

co tu naši

dobu mění.

-

Chudé snáší

lidu jmění

notu krášlí

zlobu znění.

-

Lidsky

-

Prakticky nic

a teoreticky?

Teror etický

fakticky víc.

-

Vrstvy

-

Hromadí své, pro život duše

od mládí množí plod k poruše.

-

Skrz ty vrstvy se rodí úspěch,

pláč, co vše soudí, úcta i hněv,

ač sen loudí to ustát v úsměv.

-

Slovo dalo slovo

-

Vzniká sousloví, pak věta

a souvětí, jež osloví

i vzlyká, avšak odvětí,

jak v atak lžeš, že zakletá.

-