Jiristratil | Moje architektura

-

Zdej si

-

kde jsi,

jestli

jsi či

nejsi

věcí

čísi

zvěsti

ve lsti

štěstí.

-

Zde jsi,

směsí

třecí

přeci.

-

Vědci

se ctí

kdesi

s hecy

děsí

klecí.

-

I ty

přej si

v lekci,

že s ní

své jsi.

-

Pro to

-

Hrej si a

tím vyhraješ.

Co?

Že jsi.

Přej si a přej

to,

čím i zraješ

v pouto.

-

-

Pro cit a pocit

-

Pro cit ze dne na den žít

a sen jen zřít i prosit,

spádem veden v temnosvit,

o štít, hlasem jemnosti.

-

Pocit ze dne na den bdít

i snít, jak si jej nosit,

kladem, jasem, přednostmi,

v klid děj zvát si všedností.

-

Piš, jak o život

-

Co víš, o čem si bdíš i sníš,

když jsi či nejsi k sobě blíž.

-

O své době, o svém konci

v bezmoci, pro sen tonoucí.

-

Opřen zlobě, střetem v krocích,

zločin bolem, světem moci.

-

Co čím sporem, očím vzdorem

i o tom, co zvoucí kolem

k jasu a kráse, hlasem výš.

-

O všem piš, zas tu a v čase,

pro den s nocí, jak vším zdá se.

-

-

Ach

-

Ach, tak nějak

děj naděje

strach a maják

tah, jak zde je.

-

Světlo ve tmě

co zahřeje

své to vetne

a zas přeje.

-

Vše je málo

-

I to, co mnoho se zdálo,

byť přitom své zvalo touhou

a dlouho zrálo.

-

I to, co mnohé snad dalo,

zní o tom, že se nevzdalo

v pouhé zrad haló.

-

-

O tom

-

Zpívat si píseň pro tisíce

a s ní i splývat modlící se,

s básní snít sen nad tím sice,

zjasnit svícen či zlatit svíce?

-

Bývat tísněn, však prosít si své

a s tím i zpívat pocit čistě,

vlastní kázní o to přít se,

jak písně zbásnit z opozice.

-

Ta existence

-

Hlas zní tence, s věcí křehce

a přece s ním v nás svědci krás.

I těch všedních vzdorem z klece,

vzhlédni kolem, jak spěch sní zas.

-

Vánoce a vánoce

-

Jak ty slavíš Vánoce?

Já, na mši Jé.Jé.Ryby

naší i kam zván v roce

v chrám, kde jen pocit libý,

sám však víš, pro cit otce.

-

Jak ty slavíš Vánoce?

Svátky strávím zraky výš,

zdravíme své planouce,

bavíme se na zdraví

a najíme tak příliš.

-

-

Sen z ráje

-

Zdá-li se jako bdělý i má-li své celý,

kde duše s tělem se tmelí a zcelí

zde jednoduše, bděle i zmůže

jednou vše dát z výztuže,

sen pro ženu a muže,

ozvěnu jak z ráje,

ten tak uhraje

jen z báje

údaje.

-

Chichi

-

Zasměj se.

Čemu?

Době.

A proč?

-

Zas se měj

k svému

sněnému

a pouč je,

oč jde

tobě.

-

Hříchy?

-

Chichi smíchy,

nedbej jen

o pletichy.

Hledej sen,

nadhled tichý

nad led pýchy.

-